Ostré předměty

Autor: Gillian Flinn
Překladatel: Ludmila Hanzlíková
Nakladatel: Euromedia Group, k. s. - knižní klub
Rok vydání: 2013
Počet stran: 272
Vazba: vázaná

Jedná se o velice kontroverzní prvotinu americké spisovatelky, jejíž děj pojednává o vyšetřování vražd dvou dívek. Hlavní hrdinka novinářka Camille byla pověřena o tomto případu napsat článek, a proto se vydává do Wind Gap, kde byly zločiny spáchány a odkud ona sama pochází.

"Občas ta slova zaslechnu, jak spolu klábosí po celém mém těle."

Po opravdu dlouhé době se tak navrací do míst, která v ní zakořenila psychické problémy a kde se setkává se svou matkou, jež z její návštěvy nemá nijak zvlášť velkou radost. Poprvé spatří také svoji třináctiletou sestru, s níž kromě matky má jen pramálo společného.

"Díky drogám to byly teď jen hezké vzpomínky, střídaly se mi v hlavě jako při listování knihou pohádek."

Zločin, který byl na dívkách spáchán, je popsán velice krutě - vrah oběma svým obětem vytrhal všechny zuby. A protože s něčím podobným si místní policista neví rady, do malého městečka v Missouri přijede na pomoc kriminalista z Kansas City, který o Camille začne jevit zájem.

"Ráda odškrtávám dny v kalendáři - 151 škrtnutých dnů a nic opravdu strašného se nepřihodilo. 152 a svět trvá dál..."

Kdo je vrahem, schopným spáchat tak ohavný čin? Bude Camille ve svém životě ještě někdy šťastná? Jak dopadne její vztah s matkou? A jak to bude s jejím nápadníkem?

Kniha ve mně po celou dobu vyvolávala pocity rozhořčení, pohoršení a znechucení, nikoli však opovržení. Chvíli mi trvalo, než jsem si na autorčin surový styl psaní zvykla, ale po dočtení jsem si uvědomila, že si mě Ostré předměty svým osobitým a lehce zvráceným způsobem získaly a že mám tuto knihu vlastně ráda. Kdyby mi ji Knižní klub nenabídl, pravděpodobně by mě ani nenapadlo si ji přečíst, ale nelituji. Jde o velice emočně vypjatý příběh, který nenechá nikoho chladným. A ačkoli jsem se s hlavní hrdinkou nedokázala ztotožnit, oblíbila jsem si ji a všechna její příkoří vnímala jako sobě vlastní...
Mám knihy ráda především z toho důvodu, že svět v nich může být hezčí než ve skutečnosti, což se mi u Ostrých předmětů najít nepodařilo, ovšem rozšířila jsem si obzory a v budoucnu jistě sáhnu po některé z dalších knih Gillan Flinnové, i kdyby to mělo být z pouhé zvědavosti.
Pokud mám mluvit za sebe, ostýchala bych se vydat takovou knihu pod vlastním jménem, neboť mám za to, že naše dílo o nás mnohé vypoví, ať chceme nebo ne, a nezáleží na tom, zda je příběh zcela vymyšlený, zkrátka v něm jsme - někde mezi řádky jsme do něj zakódovaní. Je tedy otázkou, jestli autorku tohoto díla obdivovat za to, že s knihou dokázala vyjít na denní světlo. To bychom ovšem posuzovali její odvahu či snad odhodlanost, ale tady jde o především o to, co vytvořila. A já musím přiznat, že ta kniha je vážně dobrá. Nic jí nechybí a rozhodně je originální. Měla bych vám ji teď tedy doporučit, ale neudělám to (ne snad proto, že by doporučení této knihy vyžadovalo stejnou dávku odvahy jako její napsání), protože tohle čtení opravdu není pro každého. Myslím, že by se mohla líbit lidem, kteří rádi nad knihami a jejich autory přemýšlí, kteří rádi čtou knihy vystavěné na chatrnosti psychiky člověka a kterým nevadí poněkud ostřejší pasáže bez jakýchkoli příkras. Pakliže patříte k příznivcům krásné literatury, tato kniha pro vás zřejmě nebude to pravé. Ovšem pokud jste stejně jako já nadšeným čtenářem, který se nebojí experimentovat a přečte si rád jakoukoli knihu, do Ostrých předmětů se pusťte, ale dbejte na to, abyste zrovna byli pohodově naladěni, kdybyste totiž začali číst plni úzkosti, kniha vás doslova rozšmelcuje.

Hodnocení: 4/5


Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji Knižnímu klubu, jehož spolupráce si velmi považuji.

Comments

  1. Já jsem ostré předměty ještě nečetla, ale po tehleté recenzi si knížku určitě přečtu. Ale zároveň se bojím té krutosti. Tak doufám, že si knížku přečtu co nejdřív :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Pokud máš ráda psychotrillery, tak si ji určitě přečti. Míra krutosti je stále únosná - přece jen je autorkou žena a nejde o horor, ale je to dílo jednoznačně pro starší čtenáře...

      Delete
  2. O téhle knížce jsem začala uvažovat, když jsem zjistila, že je v edici Světový bestseller. A jelikož je tam ve společnosti knih, které považuji za hodnotné a opravdu povedené, řekla sem si že by to vůbec nemuselo být špatné. Ještě uvidím, jestli si ji pořídím, teď mám zrovna prázdné prasátko :D ale je to horký kandidát.
    Mně osobně psycho nevadí, nevadí mi ani trocha krve, naopak to ráda občas uvítám, takže si myslím, že bych mohla být cílovou skupinou :)
    Jinak jsem ráda za novou recenzi. Dlouho už žádná nepřibyla a já mám tvoje recenze moc ráda :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mnohokrát. Slibuji, že se napravím a recenze teď budou přibývat zase častěji, i když mám teď v plánu i spoustu jiných příspěvků, tak snad Tě budou bavit všechny. Jinak jsem moc ráda, že mé recenze čteš - to mě opravdu těší. A až si tuto knihu přečteš, dej mi vědět, co na ni říkáš - budu se těšit... :-)

      Delete
  3. páni, mám strašnou chuť si ji přečíst. Do dnešního dne jsem o ní ani neslyšela. Souhlasím s tím, že v samotném příběhu jsou vždy, alespoň malinko, zakořeněny autorčiny pocity. Prostě úplně autonymní skryté požitky, opravdu jí cením za odvahu:)A knihu si píši na knižní wishlist, protože mě opravdu zaujala!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji za moc milý komentář. Jsem ráda, že jsem Tě svou recenzí zaujala; určitě budu ráda, když mi po přečtení napíšeš, jak se Ti kniha líbila. Mimochodem, vítám Tě na mém blogu - doufám a přeji si, že se sem zase vrátíš... :-)

      Delete

Post a Comment