Sunday, 30 June 2013

Velký Gatsby

Původní název: The Great Gatsby
Autor: Francis Scott Fitzgerald
Překladatel: Martin Pokorný
Nakladalel: Odeon
Rok vydání: 2013
Počet stran: 160
Vazba: vázaná

V knize amerického spisovatele a scénáristy, jenž patřil k nejvýraznějším představitelům ztracené generace a je autorem Podivuhodného případu Benjamina Buttona, se setkáváme s výraznou osobností Jaye Gatsbyho, který zasvětil svůj život lásce k jedné ženě a jehož jediným přáním je ji znovu získat, neboť když měl tu možnost dříve, nedokázal to.

"Chápavě se usmál - víc než chápavě. Byl to takový ten vzácný úsměv, jaký spatříte čtyřikrát, pětkrát za život: úsměv, který vás ujišťuje, že všechno je a vždycky bude v pořádku, úsměv, který jakoby na chvíli přehlédl celý svět od věčnosti do věčnosti a pak se zaměřil s nepotlačitelnou přízní jen na vás..."
 
Celým příběhem nás provádí Nick Carraway, jehož dům ve West Eggu sousedí právě s velkolepým sídlem Gatsbyho, v němž se co chvíli pořádají vznešené večírky provázené šampaňským - "servírovaným v číších velkých jako malé akvárium" -, orchestrem, tlacháním a klepy.

"Chtěla, aby její život teď hned, okamžitě získal tvar - a to rozhodnutí musí učinit nějaká síla - láska, peníze, nepopiratelná praktická výhoda -, která je po ruce a nablízku."

Bohužel ani peníze, společenský úspěch nebo pozlátko není zárukou toho, že v životě a i po něm nezůstanete sami...

"A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti."

Filmové zpracování Velkého Gatsbyho v režii Baze Luhrmanna v hlavní roli s Leonardem DiCapriem a Carey Mulliganovou.

Podle mě existují dva typy autorů knih, a sice spisovatelé a lidé, co píší knihy. Rozdíl mezi nimi je ten, že zatímco lidé, jež píší knihy, se zaměřují pouze na děj a samotný příběh, spisovatelé si počínají stejně jako lékaři, právníci, nebo kdokoli jiný z těch, kteří musejí být při své práci nanejvýš precizní. Každé slovo je voleno s rozmyslem a vkládáno do vět s neuvěřitelnou péčí. Každá věta nese hlubokou moudrost a pravdivost a nutí čtenáře se nad ní zamýšlet, nikoli ji pouze přečíst a pokračovat, ale vstřebat ji a vychutnat. Jazyk spisovatelů je vytříbený a brilantní a čtenáři snadno vykouzlí úsměv na rtech. Jde především o to, jakým způsobem a za jakým účelem než co je čtenáři sdělováno. Proto bude každé dílo spisovatele jedinečné, ať už bude vyprávět příběh, který nepřichází s ničím novým, nebo příběh, o jakém jakživ nikdo neslyšel.
Řekla bych, že dnes jsou vydávány především knihy lidí, co píší a je to tak v pořádku, protože lidé je mají rádi, což je přiměje ke čtení. A číst je vždycky dobré. Ale myslím, že dnešní literatura už má s uměním jen pramálo společného. A proto se ve školách stále učíme o Hemingwayovi, Dostojevském, Steinbeckovi či Fitzgeraldovi. Dost možná se nám to na střední nelíbí a své profesory češtiny nenávidíme za to, že nás nutí číst díla, která vznikla dlouho, dlouho předtím, než jsme se vůbec narodili, ale jednou si nás tato díla najdou sama - neboť vždycky byla, jsou a stále budou vrcholnými - a my konečně poznáme jejich krásu. A tak to má být. Všechno má svůj čas. Tak jako nám nechutnají jahody v únoru, díla skutečných spisovatelů dokážeme ocenit, až sami dozrajeme. Důležité je, že ten okamžik přijde.
Dílo F. S. Fitzgeralda (mimochodem, není to jméno prostě nádherné?) je přesně tak dokonalé, jak by dílo spisovatele mělo být. Dokázal s lehkostí a přesností zachytit každou myšlenku i vjem, čímž jeho příběh získal tvar skutečnosti. Jeho kniha je vtipná, úderná a krásná; příběh promyšlený a postavy dojemně opravdové. Nezáleží na tom, jak moc prostá a běžná věc je, F. S. Fitzgerald ji dokáže popsat tak vznešeně, aniž by jí přitom přiřkl nepřiměřenou důležitost, že budete během čtení uchváceně vzdychat. Jeho věty doslova lahodí oku čtenáře a duši člověka, a vy máte pocit, jako byste seděli v divadle, tančili na bále, nebo se věnovali jakékoli jiné ducha povznášející činnosti, kterou běžně neděláte, ale při níž máte pocit, že právě kvůli tomu na světě jste. Až si jeho dílo přečtete, jistě pochopíte, v čemže rozdíl mezi spisovatelem a člověkem, co píše knihy, tkví...

Hodnocení: 6/5

Za poskytnutí recenzního výtisku patří mé poděkování velkorysému Odeonu, jehož spolupráce si moc cením...

Měsíční chvástačka - Červen


Červen byl na knihy opět velmi úrodný a já ani nedokážu vyjádřit, jakou mám radost, že se mi knihovnička tak hezky rozšiřuje. Bohužel menší radost už z toho má maminka, která to financuje...

Koupené:
Kytice
Čokoláda
Lola a kluk od vedle
Kiki Strike ve tínovém městě
Zakletá
Tygrova žena
Romantický řád
Na Větrné hůrce

Darované:
Vel'ký objav Huga Cabreta

Friday, 28 June 2013

Summer Time = Best Time To Read


Léto je konečně tady a mně se na poličkách knihovny nakupilo spoustu úžasných knih, které mám v plánu během prázdninových měsíců přečíst. Kromě toho také vychází velké množství nových knih, plných báječných příběhů jako stvořených pro krásné letní dny, které si zaručeně nesmím nechat ujít...


Ráda bych toho přečetla co možná nejvíc, především recenzní výtisky, které tu na mě čekají už nějakou chvíli, ale určitě se pustím také do knih, od nichž očekávám spoustu romantiky a dobrodružství. Konkrétně mám v plánu číst Měděného jezdce, a pokud to zvládnu, pak také jeho pokračování Taťánu a Alexandra. Od těchto knih očekávám opravdu hodně a nemůžu se jich dočkat, protože bych ráda něco, co mě chytne za srdce... 

Hned poté bych se chtěla pustit do obou pokračování Inkoustového srdce, neboť tuhle knihu jsem si opravdu zamilovala a jakoby mě navracela do dětství. Proto si myslím, že Inkoustová krev a Inkoustová smrt bude na prázdniny to pravé ořechové. Následovat bude Hostitel, kterého mám na seznamu to-read opravdu hříšně dlouho a myslím, že je načase jej konečně přečíst. A musím říct, že jsem na něj hrozně zvědavá; už proto, že jej napsala Stephenie Meyer... 

Dále se chystám na Pandemonium a Rekviem, jelikož už se zkrátka musím dozvědět, nakolik je Lauren Oliver krutá, aby nechala umřít jednu z nejbáječnějších postav, s níž jsem se kdy v knize setkala...

Nakonec bych se chtěla pustit také do čtení Harryho Pottera, neboť jsem ho doposud nepřečetla celého (četla jsem ho jako malá a tehdy ještě nebyly vydány všechny jeho díly, takže jsem skončila někde u třetího). Ach ano, jsem ostuda, ale víte co? - Vlastně jsem docela ráda, že tomu tak je, protože mám za to, že si ho teď mnohem víc užiju, než bych bývala mohla, když mi bylo devět. Takže tuhle sérii bych chtěla přečíst celou - od začátku a tentokrát už do konce.

No... chtěla jsem pokračovat s výčtem dál, ale teď jsem si uvědomila, že už mi to dává čtrnáct knih, takže myslím, že to asi prozatím stačí; když k tomu totiž připočtu asi pět recenzních výtisků a knihy Amy a Roger Na cestě a Tygrova plavba, které o prázdninách vychází u CooBoo, a které si prostě musím přečíst, budu mít o zábavu dozajista postaráno...

Tak jo, já mám svůj seznam letního čtení hotov. Co vy? Víte co budete o prázdninách číst, nebo si vyberete namátkou? Budu ráda i za vaše tipy na knihy, které podle vás stojí za to...




Five things

 
I made this cute cake pops...

Hello everyone. 
Do you have also bad weather? Seems like the sun after warm days was taking its toll.
Anyway, works on the our porch is slowly running out and it looks like it will be ready soon. Then would come the promised Room tour video! And I hope you are looking forward to...
Have a great weekend!

New butterflay detail on my earring frame...

I have "only" twenty nail polishes. So I can buy another sixteen, because my nail polish rack will have space for thirty-six. Isn't it great?

Edges of pages on the Harry Potter books from my childhood were dirty from hands, so I dyed them gold. And it looks really great. Do you like it?

My first melon this season...

Thursday, 27 June 2013

What's in my bag...

Jsou dny, kdy s sebou tahám strašně moc věcí, ale jsou i dny, kdy si neberu nic. Záleží na tom, jaké je počasí, kam a na jak dlouho jdu a jestli jdu sama. Mám takovou tradici, že v zimě nosím velkou tašku, kam se mi vejde kupa kapesníčků, čepice, rukavice i šála,  a v létě dávám přednost malé kabelce s dlouhým uchem - které si můžu přehodit přes rameno a mít volné ruce -, v níž mám jen to nejnutnější. Obecně vzato ale mívám při sobě následující věci...

1. Sluneční brýle
2. Lesk na rty (Mám ho sice s sebou, ale nikdy se ještě nestalo, abych ho ve městě použila. Namaluji se ráno před odchodem a pak už to neřeším.)
3. Skřipec do vlasů (Ten musím mít vždycky, protože když začne foukat vítr, můžu se ze svých vlasů zbláznit a čekám, kdy mě něco zajede - vlasy v obličeji jsou fakt nebezpečné...)
4. Voňavka (Stejný případ jako s leskem na rty - nosím, ale nepoužívám. Asi bych se cítila fakt hloupě, kdybych se měla někde v kavárně, nedejbože v tramvaji, navonět...)
5. Zrcátko (Velmi užitečné, když si musím vyndat čočku apod.)
6. Náplasti (To je fakt nezbytnost. Většinou chodím všude pěšky a stále jsem ještě nevyrostla z toho, abych si přestala kupovat nepohodlné boty...)
7. Notýsek a propiska na zapsání čehokoli důležitého, ale i pro případ, že mě napadne nějaká pasáž k mým rozepsaným povídkám - to se mi stává dost často, někdy i uprostřed noci...
8. Krém na ruce (Ten mám s sebou taky vždycky, protože mám neustále strašně suché ruce a v zimě mi navíc do krve praskají...)
9. Pilník na nehty (Není nic horšího než zlomený nehet, kterým si roztrhnete silonky...)
10. Kapesníčky (Ty jsou nad zlato. Bez nich opravdu nikam nejdu.)
11. Antibakteriální gel na ruce (Když mám špinavé ruce, mám pocit, že nemůžu dýchat, takže když není po ruce žádné umývadlo, tento gel za pár korun je pro mě k nezaplacení...)
12. Skládací šusťáková taška, která šetří místo a přitom unese i meloun, který mi padne do oka na Zelňáku...
13. Italsko-český slovníček (Bohužel je na tom podobně jako voňavka a lesk na rty...)

14. Mobil
15. Peněženka
16. Klíče

Vždycky se snažím s sebou mít i deštník. Člověk ho unese, a když začne pršet, nemusí si nadávat do pitomců... A kromě toho všeho s sebou často nosím ještě knihu a foťák. Obojí se mi vždycky hodí...

Tuesday, 25 June 2013

Banana bread

Banánový chlebíček je hned po sušenkách s kousky čokolády mým nejoblíbenějším receptem inspirovaným Amerikou. Líbilo se mi, že jej tam prodávali na každém rohu ve Sturbucksu; vyvolávalo to ve mně jakýsi pocit stálosti, jako když pečete cukroví na Vánoce. Navíc vždycky tak báječně voněl...
Když budete mít doma pár hnědnoucích banánů, v žádném případě je nesmíte vyhodit, místo toho z nich upečte tenhle úžasný moučník a všichni vás budou milovat. 
Správný banánový chlebíček by podle mě měl kromě banánů obsahovat taky hodně čokolády - v tomto případě je více určitě více, i když stále ne dost...

Ingredience:
300g hladké mouky
1/2 lžičky kypřicího prášku
1/2 lžičky jedlé sody
1/4 lžičky skořice
150g změklého másla
100g krupicového cukru
50g třtinového cukru
2 velká vejce
6 malých, nebo 3 velké zralé banány, rozmělněné vidličkou
200g čokolády (já mám nejraději kombinaci hořké a mléčné)
 
Postup:
Změklé máslo ušleháme s cukrem, postupně zašleháme vejce a poté vešleháme prosetou mouku s pr. d. p., sodou a skořicí. Nakonec vmícháme banány a nasekanou čokoládu. Těsto vlijeme do chlebíčkové formy vyložené pečicím papírem (použijeme-li formu silikonovou, papír není potřeba) a při 180°C pečeme necelou hodinu.

Monday, 24 June 2013

Nástěnka

Je velmi těžké uspořádat nástěnku tak, aby nepůsobila chaoticky nebo naopak příliš strojeně. Ideální podle mě je, když vypadá spontánně. Ta moje je ale natolik veliká, že když na ni obrázky rozmístím náhodně, vždycky se stane, že mi někde vznikne chumel a jinde volné místo, které vypadá nepatřičně. Pomohla jsem si proto stužkami, jmiž jsem nástěnku ovázala a připevnila je špendlíky. Nyní tedy můžu obrázky zastrkovat za stužky, což je mnohem příjemnější, rychlejší a šetrnější k obrázkům, než když je připichujete špendlíky. Navíc je nástěnka hezká, ať už je prázdná nebo zaplněná, a stužky zajistí, aby obrázky byly rozmístěny rovnoměrně a přitom nástěnka nepůsobila fádně...

Saturday, 22 June 2013

Tartelettes á la rhubarbe

Ačkoli sezóna rebarbory pomalu končí, stále ještě se červená v regálech se zeleninou v obchodech i na trzích. Pokud ji máte rádi, neváhejte vyzkoušet tento recept. Vlastně i pokud ji rádi nemáte; jakmile totiž okusíte tento koláč, budete ji milovat. Její kyselkavá chuť dokonale vyvažuje sladkost moučníků, a proto je jednoznačně favoritem jarních i letních receptů...


Ingredience:
Korpus:
210g hladké mouky
110g moučkového cukru
100g másla, nakrájeného na kostky
3 žloutky

Náplň:
3 vejce
100g krupicového cukru
100g třtinového cukru
200g husté zakysané smetany
2 stonky rebarbory



Postup:
Z proseté mouky, moučkového cukru, másla a žloutů vypracujeme hladké těsto, které zabalíme do fólie a necháme půl hodiny odležet v lednici. Poté jej rozprostřeme do koláčové formy, propícháme vidličkou a při 180°C předpečeme asi 10 min.

Vejce s oběma druhy cukru vyšleháme do husté nadýchané krémové hmoty, vmícháme smetanu a krém vlijeme do předpečeného korpusu s na kostičky nakrájenou rebarborou. Koláč pečeme asi 20 minut.

Friday, 21 June 2013

Five things

 New homemade wreath with blooms of hydrangeas and roses, which now adorns our entrance door...

A stationery set, which I inherited from my daddy...

A statue of the god who drives away evil spirits, which my mom brought for us from America eighteen years ago, and which I and my dad found in the basement.
Although it has broken leg, missing one wing and a few other parts, it's terrific for my bookshelf...

New tinny container, which I got from my mom. It's just perfect for chocolate cookies...

A pink car with a rifle and golden signatures that stand before the International hotel...

Wednesday, 19 June 2013

Nail polish rack


Dříve jsem chodila na gelovou manikúru, ale je to neskutečně drahý způsob péče o nehty - za jednu takovou návštěvu u manikérky bych si mohla koupit tři úplně nové knihy - proto si teď lakuji nehty sama. Z toho důvodu mi laků na nehty velmi rychle přibývá a už je nemám kam dávat. Myslela jsem, že bych si vyrobila nějakou přihrádku s poličkami, ale můj báječný táta jako obvykle přišel během snídaně s mnohem atraktivnějším řešením a hned jej načrtl ve SketchUpu. Zde se můžete podívat na výsledný návrh, podle kterého poličku vyrobíme. Až bude hotová, určitě ji pro vás nafotím...




Jak skladujete své laky na nehty vy, holky?

Tuesday, 18 June 2013

Semifreddo


V těchto tropických dnech existuje jen pár zachranných ostrůvků, kam se můžeme uchýlit. Pokud se nechceme nechat ušlapat na koupalištích či strávit celý den ve sprše pod proudem ledové vody, ke štěstí nám dopomůže pár vajec, smetana a mrazák. Ovšem hrozí, že se stejně rozpustíme - a to blahem...


Ingredience:
3 čerstvá, nejlépe domácí, vejce (žloutky a bílky zvlášť)
500g smetany ke šlehání
150g krupicového cukru
Jakékoli bobulovité ovoce (já jsem použila jahody)
Hořká čokoláda nebo cokoli, co máte rádi (např. oříšky, lentilky, kokos...)


Postup:
Žloutky vyšleháme s cukrem do světlé krémové hmoty. Bílky ušleháme do tuhého sněhu, stejně tak i smetanu. Poté vše opatrně promícháme a přidáme ovoce s čokoládou. Krém vlijeme do chlebíčkové formy vyložené potravinářskou fólií a dáme zatuhnout do mrazáku na čtyři až šest hodin.