everyday post| Romantiku, prosím...

Vždycky na jaře mám období, kdy jsem naladěná na romantiku. Ranní káva, dlouhé procházky po městě, vysedávání v kavárenských zahrádkách, návštěvy Zelného trhu, drobné radosti jako makronky z cukrářství na cestě domů - to vše mě dělá šťastnou. V tomhle období jsem neposedná, nevydržím ani chvilku doma a nejradši bych byla pořád venku, abych si užila sluníčka, takže čtu trochu méně. Ale moje romantická nálada přispívá k výběru četby - romantika se čte lehce a rychle, je tedy tou pravou pro mě na tyto jarní dny. A těmito knihami jsem se zásobila...

Zbožňuju Paříž a Zbožňuju New York od Lindsey Kelk budou určitě úžasné knihy - mám ráda příběhy, ve kterých se snoubí více lásek - láska k jídlu, architektuře, módě...

Včera jsem konečně začala číst Bez naděje, na jejímž křtu jsem byla v Praze. A jsem z knihy nadšená; těším se, až se dostanu k pasáži, kterou nám předčítal Jirka Mádl...

K tomu si občas vezmu do ruky Tweety s city - což je moc milá a vtipná kniha, ale musím k ní číst ještě něco jiného, protože e-maily neuspokojují mé čtenářské já, které touží po dlouhých souvětích...

Na Kukačku od české autorky Karoliny Limrové jsem hodně zvědavá. Zatím jsem od ní nic nečetla, ale tahle knížečka mě zaujala a moc se na ni těším...

Comments

  1. Bez naděje je nádherná knížka :3 Při čtení jsem se taky těšila na pasáže, které předčítal Jirka Mádl. Když jsem se k nim sama dostala, vzpomněla jsem si na sraz s Yoli a bylo mi moc pěkně :-) Krásné fotky!! :-)

    ReplyDelete
  2. Kukačku jsem četla a moc se mi líbila, bylo to takové milé počteníčko :-) Jsem zvědavá, jak se bude líbit Tobě. A jako vždy - nádherné fotky ! :)

    ReplyDelete
  3. Bez naděje a Kukačku mám v plánu si koupit

    ReplyDelete
  4. Moc pěkné knihy :), Bez naděje si určitě musím někdy přečíst :D a Kukačka mě taky docela zaujala :).

    ReplyDelete
  5. Moc pěkné fotky! (ale to už je... tak nějak "samozřejmost" :)) Dneska mě nejvíc ale zaujal hrníček. Nejdřív jsem si říkala, že ho máš pěkně spárovaný s rozečtenou knížkou, ale nakonec tomu tak nebylo. Můžu se zeptat, jak vznikl? :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji moc, Tvé komentáře jsou pro mě neskutečnou radostí. :-) Hrníček vznikl z mé čiré lásky ke knize Dcera sněhu. Na hrneček jsem to napsala fixou na keramiku, a teď z něho piju svůj čaj s mlékem nebo Caro. Mám ho ráda, takže se ke mně připletl i dnes, ačkoli byly dnes na pořadu jiné knihy... :-)

      Delete
  6. jsem na tom podobně :) úplně mě chytá taková ta optimistická, romantická, přírodní nálada :) a ty si ty hrníčky jako maluješ? závidím, taky bych chtěla takové pěkné, ale já na takové hračičky nemám :(

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ano, ty hrníčky jsem si popsala já. I ten s tím pruhovaným uchem jsem dělala. Je to zábava a jednoduché těmi fixami, pak to jen dáš na chviličku do trouby. Jinak jestli myslíš, že na ně nemáš z hlediska peněz, tak jsem ty hrníčky, představ si, sehnala za dvacku... To je super, ne? :-)

      Delete

Post a Comment