Theme on Saturday #4| Erotická literatura

"Dříve nesměly mladé dívky ani číst takové knihy, jaké dnes samy píší."

Na tohle téma by se jeden mohl pořádně vyřádit. Inspiraci k jeho sepsání jsem získala na knižních srazech. Kdo by to byl řekl, že? Ale věřte nebo ne, o erotické literatuře padne zmínka snad úplně na každém z nich. Tady je důkaz, že i knihmolové jsou lidi, co se rádi baví trochu uvolněněji. Koneckonců, kdo z nás by byl schopen zapomenout na Vojtovo legendární předčítání z knihy Devět a půl týdne. Budiž ponaučením všem, kteří se stále neodhodlali na nějaký sraz přijít - přicházíte o hodně...
Nejsem sice člověk, co čte erotickou literaturu ve velkém, ale jako někdo, kdo přelouskal celou trilogii Padesáti odstínů od E L James a zamiloval se do Lolity od Nabokova, mám k tomuto tématu hodně, co říct. Právě kniha Padesát odstínů šedi pro mě byla úplně první zkušeností s tímto typem literatury. Velmi se mi líbil začátek knihy, je takový tajuplný, zvláštním způsobem něžný a zkrátka mě nutil číst dál. Bavilo mě to, ale jakmile jsem dorazila k první erotické pasáži, docela jsem valila oči. Ženy jsou stvoření, která mají velmi rozvinutou představivost, takže jsem si myslela, že v knize nenajdu nic, co už by moje hravá mysl dříve nevymyslela, ale autorka mě vážně hodně překvapila. Na knihu mě nalákala jedna rodinná přítelkyně, která z ní byla doslova odvázaná a četla ji ještě před vydáním českého překladu. Na její popud jsem se tedy do ní pustila, protože člověk nejenom, že by měl zažít všechno, ale měl by i přečíst všechno - zvláště pak, chce-li knihu soudit...
Abych k vám tedy byla upřímná. První kniha této trilogie se mi líbila. Bylo to pro mě něco absolutně nového a tak trochu zakázaného. Navíc si nemyslím, že by byla napsaná úplně špatně. Dokonce mě ani neiritovaly ty samé věci jako ostatní čtenáře. To přišlo až s dalšími díly. Jde o to, že v druhém a třetím díle se v podstatě už nědělo nic tak zajímavého a tajuplného jako v tom prvním. Když budu mluvit otevřeně, sexu tam bylo příliš mnoho - vlastně byl absolutně všude. Takové knihy už jsem nedokázala brát vážně. Autorka v nich odkrývala naprosto všechno a detailně. Udělala tedy ženám to nejhorší, připravila je o jejich fantazii. Rozumíte, my nejsme jako muži, kteří se na všechno raději dívají vlastníma očima, my svoji představivost používáme moc rády, a pakliže už pro ni v knihách není prostor - tím spíše, jedná-li se o romantiku a vše, co s ní souvisí -, domnívám se, že už nám toho nemají moc, co nabídnout...
Nestydím se za to, že jsem nechvalně známou, ale i populárně oblíbenou trilogii četla. Přiznávám, že první díl se mi líbil a nijak mě neurážel, ačkoli se nedá říct, že by obohatil mého ducha, či se nějak podílel na tvorbě mé osobnosti jako třeba jiné kvalitnější knihy. To ale nevadí, důležité jsou všechny knihy, i ty, které nás na chvilku rozesmějí, odvedou od vlastních myšlenek, rozptýlí. A i když na ně možná brzy zapomeneme, svůj účel splnily. Ovšem čeho je moc, toho je příliš - a v erotické literatuře to platí dvojnásob. Obecně vzato mi erotika v knihách nevadí, stejně jako v životě je i tady kořením. Ale mělo by se s ní zacházet velmi opatrně. Když se romantika vytratí a autor začne zabředávat do nechutností nebo zvráceností, knihu jednoduše odložím. To se mi stalo u Hračky od Sylvy Lauerové, díky které jsem zjistila že knihy vyloženě o tom jednom zkrátka nejsou pro mě.
Oproti tomu ale existují i knihy, v nichž má erotika hlavní slovo, které mě dokázaly oslovit, a s čistým srdcem vám je mohu doporučit. Mezi takové patří jednoznačně Lolita - kniha s francouzským půvabem hlavního hrdiny, jenž ve mě svojí uhrančivou zpovědí dokázal vzbudit city a pochopení. Jedná se o velice krásnou a otevřenou knihu, kterou by si měl přečíst každý. Také kniha Království nevinnosti, v níž hlavní hrdinka touží po svém studentovi, je opravdu působivým zpracováním tohoto tématu. Kniha Na hraně zapomnění, ve které jsem sice žádné otevřené popisy sexu nečekala, se mi taktéž líbila se vším všudy. Sex v ní má hlubší význam, jímž na mě autorka dokázala zapůsobit, navíc se v knize objevuje skutečně jen v kořenící míře. Velmi brzy se pak chystám na Nekonečnou lásku od Scotta Spencera, o které jsem toho už také docela dost zaslechla. Podle všeho je v ní autor velice otevřený, přesto se na ni těším a jsem zvědavá, jak se mi bude líbit...

Co si o erotice v knihách myslíte vy? Není jí dnes v každé zbytečně moc? Jaké knihy tohoto tématu jste četli - a které se vám líbily, či nelíbily?

Comments

  1. Podle mě jsou erotické knihy fajn a to jestli je jich moc- knih není nikdy moc, aspoň si každý najde to, co se mu líbí. Mně se třeba líbila kniha jmenuji se X, ta byla hodně zajímavá :)

    ReplyDelete
  2. Veronika, veľmi sa mi páčia tieto Tvoje sobotné články na rôzne témy. A v rámci tejto s Tebou súhlasím. Trilógiu 50 odtieňov mám doma aj ja, ale naozaj to bolo v určitých miestach prehnané. Čo sa týka Lolity, tak po tej pokukujem už dlhší čas a myslím, že po Tvojom doporučení sa do nej aj pustím :)

    ReplyDelete
  3. Měla jsem hrozný problém s 50ti odstíny, protože jsem je začala číst, když jsem měla zkouškové :D

    Mám tyhle knížky ráda, ale příteli se to moc nezamlouvá, protože pak říkám: "Hele, on jí koupil Audi! On lítá vrtulníkem! On jí zaplatil tohle a tamto...." a přítel je pak naštvaný, ba dokonce to chvíli vypadalo, že na Christiana žárlí :D

    Ještě jsem četla Jmenuji se X, také moc zajímavá knížka ;) Určitě se juknu i po dalších ;)

    ReplyDelete
  4. Já se přiznám, že erotické knihy na mém čtenářském seznamu ve velkém nejsou. Nejenže jsem svůj sexuální život ještě ani nezačala a číst o tom pro mě není tak atraktivní, ale zkrátka mi přijde, že jsou na trhu stále dokola ty samé knížky. Po Padesáti odstínech se to začalo hemžit Inferny, Očistci, Vášněmi, Touhami, Barvami a jinými sériemi, které mi však nic neříkají. Nevím, třeba to jednou změním, ale zatím to nehodlám dělat.
    Na Lolitu se však chystám. Náhodou jsem si totiž na začátku tohoto měsíce přečetla novinku od Odeonu, Tampu od autorky Alissy Nutting, která je právě s Lolitou hodně srovnávána. (http://vysvobozena.blogspot.cz/2014/07/cteni-tampy-vede-nejen-k-provinilemu.html - kdybys chtěla, protože jestli se ti líbila Lolita, tohle by taky mohlo. ;))

    ReplyDelete
  5. Já jsem 50 odstínů ještě nečetla, ale chtěla bych to napravit. Chci si na knihu udělat vlastní názor. :)
    Jinak erotické knihy mi taky nevadí. Některé mi příliš nesednou a nebaví mě. Jsou, ale takové, které jsou celkem dobré.
    Lolitu jsem nečetla, ale asi to budu muset napravit, když jí každý chválí :)
    P.S. Na Nekonečnou lásku se taky chystám :))

    ReplyDelete
  6. Krásne napísaný článok aj krásne fotografie, ale nemyslím si, že Lolita bola čo i len trochu erotická :)

    ReplyDelete
  7. Tak jsem se koukala do knihovny a našla jsem jen Nekonečnou lásku, Nabíječe a Dublin Street. Plus možná ještě nějaké knihy od B.Small, ty jsou taky celkem dost erotické :-D
    Každopádně Nekonečnou lásku momentálně čtu, jsem nějak kolem strany 100 a mám z toho rozpačité pocity. Zatím tam ta erotika ani není, ale spíš tím stylem psaní mi to asi úplně nesedne ... ale nerada nechávám knihy nedočtené, takže se tím nějak prolouskám :-)
    Nabíječe četla mamka a skončila na straně 50, ani trochu se jí to nelíbilo ...
    No a Dublin Street tu mám právě před sebou, je to recenzní výtisk, takže do téhle se určo budu muset pustit :-)

    ReplyDelete

Post a Comment