Přečteno v srpnu

Srpen byl z knižního hlediska naprosto dokonalý. Dvě z šesti knih se v mém žebříčku hodnocení zařadily mezi ty nejlepší z roku 2014. Navíc jsem přečetla jednu básnickou sbírku a jednu divadelní hru, což je u mě poměrně nezvyklé. Ale do budoucna bych chtěla této literatury číst víc, protože - jak jsem se přesvědčila - se mezi ní dají najít skutečné skvosty...

Esej o tragédii je právě jednou z těch nejlepší knih, které jsem zatím v tomto roce přečetla. Doposud jsem nečetla tak jímavou knihu z prostředí střední školy. Byla tajemná, něžná a překrásná. Tragický ráz dodával romantickému ději nesmírné kouzlo...

Pygmalión je dalším úžasným důkazem, že povinná četba v sobě skrývá neskutečné poklady, které si prozíravý čtenář nenechá ujít. Obohatí se jimi a v tomto případě také náramně pobaví...

Ta druhá zapisovatelka pro mě znamenala naproto neskutečně úchvatný zážitek ze čtení. Byla tak nepředvídatelná a půvabná. Dlouho jsem nečetla tak nádhernou knihu napsanou současným spisovatelem. Je to jedna z těch knih, kterou si přejete vychválit do nebe, aby si ji všichni přečetli, ale bohužel nenacházíte ta správná slova, neboť jste jí stále oslněni...

Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy je úžasná sbírka básní od všemi milovaného Tima Burtona, kterou by rozhodně neměl minout žádný správný fanoušek...

Riskantní plavba pro mě byla opravdu milým překvapením a příjemným čtením. Je také krásným důkazem toho, že na české autory bychom rozhodně neměli zapomínat. Brzy čekejte recenzi...

Knihu Příběhy o skřítcích muminech: Tatínek píše paměti jsem si přečetla kvůli Sobotě na téma z minulého týdne, kterou jsem věnovala právě mumínkům. Její čtení ve mně vyvolalo krásné vzpomínky, a příběhy o skřítcích muminech jsem si opět zamilovala...