Kostnice u svatého Jakuba

Autor: Aleš Svoboda
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2014
Počet stran: 96
Vazba: vázaná

Aleš Svoboda, zabývající se od roku 1987 stavebně-historickým průzkumem brněnského podzemí, je autorem nedávno vydané publikace Kostnice u svatého Jakuba, v níž mapuje počátky kostela ze 13. století a překvapivé objevení přilehlé kostnice v roce 2001. Ve své knize zajímavě píše o fenoménu smrti, jenž dával za vznik nejrůznějším pohřebním zvyklostem a rituálům, které dává do souvislosti se zpřístupněním kostnice veřejnosti.

Kniha je od začátku do konce provázena úžasnými fotografiemi Petra Barana a Petra Francána, v nichž tkví poněkud morbidní a umělecká krása. Díky nim čtenáři mohou nahlédnout do dech beroucího osária s přibližně padesáti tisíci pozůstatky. A být u celého procesu prací zahájených od okamžiku nalezení lidských ostatků pouhých třicet centimetrů pod živičnou vozovkou Jakubského náměstí. Půvab doprovodných fotografií, ilustrací, nákresů a map podporuje také vhodně zvolený kvalitní papír, díky kterému publikace působí luxusním dojmem, a zároveň se tak stává ideální knihou pro váš konferenční stolek. Návštěva si v ní může listovat a číst, zatímco jí budete připravovat pohoštění.

Vzpomínám si, že jsem v prvním ročníku na střední škole chodila okolo a některé vykopávky jsem viděla naživo. V paměti mi utkvěli například "Milenci z Rašínky", jak byly pojmenovány dvě objímající se kostry. Bylo na tom něco skutečně nesmírně vzrušujícího a docela kouzelného. A právě tehdy mě začaly okolnosti ohledně objevení kostnice zajímat. Publikace Aleše Svobody moji zvědavost ukojila; je nabitá informacemi, které jsou navíc velmi přehledně a zajímavě podány. Kostnice u sv. Jakuba se stala celosvětově jedinečnou a já jsem patřičně pyšná na to, že se takový ohromný kus historie dochoval právě v mém rodném městě...

Hodnocení: 5/5

"Kostnice u sv. Jakuba v Brně patří mezi největší kostnice v Evropě. V porovnání s ostatními veřejně přístupnými kostnicemi má však poněkud odlišné postavení. Není v pravém smyslu slova expozicí prezentující výzdobu z lidských kostí a lebek v duchu rčení 'pamatuj na smrt' a v žádném případě se nejedná o tzv. muzeum smrti. Její duchovní, historický, ale hlavně filozofický rozměr je natolik zásadní a nadčasový, že přesahuje formu prosté prezentace archeologického nálezu. Stává se z ní místo, které se snaží najít analogie v cestě k minulosti, oslovit společnost v přítomnosti a zanechat poselství pro budoucnost."

(str. 93)

Za poskytnutí knihy k recenzi mnohoktát děkuji nakladatelství Omega...