Saturday, 30 August 2014

Theme on Saturday #10| O skřítcích muminech a vzpomínkách


"Some day you will be old enough to start reading fairy tales again."
(C. S. Lewis)


Za svůj život jsem přečetla opravdu velkou spoustu úžasných knih, které mi daly náměty k zamyšlení, obohatily mě nevšedními pohledy a předaly mi neocenitelné zkušenosti autorů. Nestává se mi moc často, aby mě kniha nezaujala absolutně ničím. Ale v množství knih, které čtu, se těžko hledají takové, které by byly naprosto neopakovatelné a nezapomenutelné. Takové, které se usadí v mém nitru napořád a kdykoli mi vytanou na mysli, zaplaví mě hřejivé vzpomínky. Za knihami, které tohle dokážou, se musím vypravit hodně, hodně daleko. Do mého dětství. Vzpomínala jsem na své úplně první čtenářské zážitky, a uvědomila jsem si, že jsou to ty, kdy mně, bráchovi a sestřence teta předčítala příběhy o skřítcích muminech. Byla jsem sice mezi prvními, kdo při tetině hedvábném hlasu usnul, ale tyto vzpomínky se mi natrvalo usadily v srdci. Nepamatuji si žádný konkrétní příběh, ale vybavuji si všechny ty kouzelné ilustrace a směsici veselých pocitů, které mě plnily těsně před usnutím a které vnímám dodnes. Pamatuji si také společnou radost, kterou jsme měli, když teta dokoupila nejnovější knihu o našich hrdinech. A když nám pak začala předčítat jejich ještě nepoznaná dobrodružství. Pokud v životě člověka existuje nějaký okamžik, který rozhodne o tom, že bude jeho život naplněn knihami a že jednou bude také jejich vášnivým čtenářem, pak to pro mě byl právě tento. S láskou k mumínkům vznikla také moje láska k příběhům a knihám jako takovým. Snad proto jsem do dnešního dne nevyrostla z pohádek a dětského vypravování. Svoji knihovnu neustále plním knihami o Medvídkovi Pú, pohádkami bratří Grimmů a dílem Roalda Dahla. Dříve jsem se vymlouvala na to, že si dělám zásobu do budoucnosti pro své, nebo bráchovy děti. Ale pravdou je, že se jen honím za stejně kouzelnými zážitky ze čtení, které jsem měla jako malá posluchačka muminích příběhů. Čas se sice nedá vrátit, ale s knihami se můžete navracet do míst, kde jste byli nejšťastnější. Knihy o mumíncích jsem nikdy sama nečetla, ani je nemám doma, takže jsem poprosila tetu, jestli by mi je při příležitosti psaní tohoto článku nepůjčila. A když jsem je pak doma otevřela a začetla se, začaly se mi vracet další a další vzpomínky, o kterých jsem ani netušila, že je mám. Ocitla jsem se v Itálii jednoho léta, kdy si mamka a teta udělaly dovolenou pouze s námi, bez tatínků. Myslím, že právě tímto C. S. Lewis myslel, že jednou dospějeme takového věku, kdy se budeme moci vrátit ke čtení pohádek. Budeme schopní se s nimi vracet do dob dětství a plně ocenit kouzlo těch dávných časů...

Na jaké knihy máte ty nejsilnější a nejkrásnější vzpomínky vy? Pamatujete si, které pohádky jste měli jako malí nejradši? A předčítali vám vaši rodiče?


  

Friday, 29 August 2014

Five things

A beautiful hardback from my lovely aunt...

Raspberry tiramisu with white chocolate on the top...

Pancakes in one late morning...

Spent some time in a bookshop with my dad...

I was taking pictures of my brother on his motorbike...

Thursday, 28 August 2014

U Verči a Davida

Měla jsem tenhle příspěvek naplánovaný až na neděli, ale včerejší den byl tak úžasný, že ho s vámi musím sdílet začerstva. A na neděli raději přesunu dnešní plánovanou recenzi. 
Verča a Davča - kteří píší blog Čteme oba plný úžasných fotek, zajímavých článků a tipů na tu nejlepší fantasy literaturu, komiksy a klasiku - mě společně s Vojtou a Šárkou pozvali k nim domů do Valašského Meziříčí, kde nás naprosto úžasně pohostili, provedli nás po městě, vzali nás do knihkupectví (kde nás podpořili k nákupu hned několika knih), představili nám svoji společnou a naprosto úchvatnou knihovničku a celý den se nám bez ustání věnovali. Přestože jsem je viděla poprvé v životě, měla jsem celou dobu pocit, že už je dávno znám. Jsou vážně skvělí a dohromady jim to děsně sluší. Jen tak mezi námi jim to fakt závidím; myslím, že je opravdu krásné, že se našli dva lidé se stejnou láskou ke knihám a navíc na základě psaní blogu. Mimochodem doporučuji i jejich dva blogy předešlé, které sice psali ještě odděleně, ale jsou plné krásných příspěvků, které stojí za přečtení a prohlédnutí. Verčin najdete zde a Davčův zde.
Protože už dál k fotkám nebudu připojovat žádné popisky, musím se tady ještě rozplynout nad jejich dokonalým pejsáčkem, který nám po celý den dělal společnost a svoji přítomnost spravedlivě dělil mezi nás všechny, abychom si ho mohli dostatečně užít. Vážně se mi ho tam nechtělo nechat. Dlouho jsem nepotkala tak rozkošného, mazlivého a veselého psa. Je to osobnost a je nádherný.
Na závěr bych tedy ještě jednou chtěla Verči i Davčovi moc poděkovat. Byl to krásný den plný úžasných zážitků. A mně se hrozně líbilo být alespoň na chviličku součástí vašich životů a nahlédnout do nich. Stejně tak jsem díky vám moc ráda poznala správně ukecanou a neskutečně milou Šárku s bezva vlasy. Taky děkuji za domácí marmeládu (nemůžu se dočkat, až ji ochutnám) a záložku vyrobenou na míru, kterou jste mě málem dojali. Rozhodně nás musíte všichni přijet navštívit do Brna, abychom vám mohli pohostinnost oplatit. Těším se na to...

Monday, 25 August 2014

Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy

Původní název: The Melancholy Death of Oyster Boy and Other Stories
Autor: Tim Burton
Překladatel: Richard Podaný
Nakladatel: dybbuk
Rok vydání: 2013
Počet stran: 123
Vazba: vázaná

Tato sbírka básní jednoho z mých vůbec nejoblíbenějších režisérů - Tima Burtona - vyšla v Česku poprvé v roce 2006 pod názvem Trudný konec Ústřičného chlapečka a jiné příběhy. V roce 2013 se pak dočkala nového překladu a krásné vazby, které vám v tomto článku představím formou fotografií. Prozradím, které z třiadvaceti hororových básniček patří k mým nejmilejším a u kterých jsem se nejvíce nasmála. Knihu jsem přečetla během chvilky jednoho večera, ale od té doby jsem ji vzala do rukou ještě několikrát. K nekonevenčním veršovaným příběhům doplněným o půvabné a originální ilustrace, které člověka okouzlí stejně jako Burtonova Mrtvá nevěsta, se zkrátka musíte stále vracet, jakmile je jednou okusíte...

Robotík

Čumilena
 U této jsem se nejvíce nasmála...
Holka mnohooká

The Flek
Moje nejmilejší...

Ústřiček



Vúdúholka

Dívka, která se proměnila v postel

Roch, toxický hoch
Hororová a přitom rozkošná...

Jakub

Mumino
Tahle byla jednou z nejsmutnějších, ale považuji ji za nejlepší z celé sbírky...

Královna Jehelnička


Hlava melouní
 U této jsem si vzpomněla na dědu, protože mi vždycky říkal meloune...

Hodnocení: 5/5