Friday, 31 October 2014

Five things

I found my old memorial diary with lots of drawings from my family and friends. This beautiful one is from my grandmother...

I found this old photo of my parents. This is probably the only photography where my mom looks like me...

I absolutely adore my new light chain on my bookshelves...

Kate & Leopold is my favourite film I watch every autumn...

A memory of the afternoon in the park...

Thursday, 30 October 2014

Měsíční chvástačka - Říjen

Po měsíci vám opět přináším video. Tentokrát o knihách za měsíc říjen. Většina z nich je z antikvariátu a ze všech mám ohromnou radost. Dohromady jich je šestnáct a více o nich najdete ve videu. Sledujte v HD nebo full HD kvalitě. Přeji pěknou zábavu...


Monday, 27 October 2014

Quote #3| Eleanor & Park

"S ním měla pocit, že je něco víc, než jen součást jednotlivých částí."

"V duchu byla přesvědčená, že i za tohle může Park. Svět se kolem něj samovolně měnil v lepší místo."

Friday, 24 October 2014

Five things

I should frame this...

My Jack Skellington bowl is perfect for gummy candy...

Love my cappuccino smelling candle...

Parisian breakfast is a good way to start a new day...

Lovely slippers for these cold days...

Thursday, 23 October 2014

Dvanáct způsobů jak řadit knihy

Asi jako každý čtenář s vlastní knihovnou jsem vystřídala spoustu způsobů řazení knih. Často jsem své knihy třídila a přeorganizovávala, abych našla ten nejlepší. Postupem času jsem došla k závěru, že knihovna vypadá nejlépe a její užívání je nejpraktičtější, když všechny způsoby zkombinujete. Můžete knihy řadit podle barev, ale přitom od sebe neoddělovat jednotlivé díly sérií. Přestože má každý díl z Eragona jinou barvu, nesnažte se je od sebe oddělit; kouzlo celé série vyniká právě tehdy, jsou-li knihy pohromadě. Uspořádejte své knihy podle žánrů, ale knihy od jednoho autora nechte při sobě. Sbírky, edice a knihy z určitého nakladatelství řaďte vedle sebe, ale nebojte se kombinovat paperbacky s hardbecky. V knihovně je důležitá pestrost a textura, pořádek, ale také špetka dobře organizovaného chaosu. Zkuste najít zlatou střední cestu a uvidíte, že vaše knihovna bude nejen přehledná, ale i krásná na pohled. Knihovna by měla být dominantou každého pokoje i domova, proto se vždy vyvarujte tomu, aby vypadala nudně...

1. Podle autora
Vždycky se snažím mít všechny knihy jednoho autora u sebe. Je to přehledné a logické uspořádání. Většinou jsou navíc knihy určitého autora vydávány v podobném grafickém zpracování. Jeho knihy tedy pohromadě vytváří pěknou kolekci, čehož je při organizování knihovny třeba využít...

2. Podle žánru
Mít všechny klasické knihy, fantasy literaturu, pohádky a chick-lit romány uspořádané do jednotlivých sekcí by bylo krásné, ale v mé knihovně jsou knihy všech žánrů různě promíchány. Mojí čtenářské rozmanitosti zkrátka podléhá i moje knihovna...

3. Podle abecedy
Asi nejčastější způsob řazení knih. Docela by mě zajímalo, jak by moje knihovna vypadala, kdybych se jím řídila. Ale uspořádat všechny mé knihy podle abecedy by mohlo zabrat i několik dní...

4. Podle nakladatele
Knihy z jednoho nakladatelství se k sobě většinou hodí velikostí i zpracováním, a když je řadíte vedle sebe, vaše knihovna vypadá uklizeně a upraveně...

5. Podle barev
V mé knihovně najdete několik úseků, v nichž se soustředí barevně rozlišené knihy. Líbí se mi, když jsou všechny modré, bílé, černé a červené u sebe, ale nedodržuji toto řazení striktně. Když knihovna vypadá jako duha, zdá se mi to příliš vyumělkované. Když jsou knihy řazeny podle barev, může se také stát, že bude některá mezi ostatními zanikat. Na druhou stranu se mi tento způsob osvědčil mnohem více, než řazení podle abecedy, neboť když hledám určitou knihu, vždycky o ní přemýšlím v barvě její obálky...

6. Podle velikosti
Tento způsob řazení se mi zdá být poněkud úzkoprsý, ale pravdou je, že v mé knihovně nenajdete skutečně žádnou polici, v níž by se vysoké knihy ledabyle mísily s nižšími. Když se dívám na cizí knihovnu, je mi sympatické, když knihy v policích vytváří svou různorodostí jakousi texturu. Líbí se mi mírný chaos, který knihy různých velikostí vyvolávají. Člověk se pak na knihovnu musí dívat déle, aby ji dokázal vstřebat a pojmout, což je skvělé. K takové dávce pozornosti by měla vybízet každá knihovna. Moje puntičkářská povaha mi však nedovoluje vytvořit takové dramatično i na mých policích...

7. Podle sérií
Je to sice trochu nudný způsob, ale je více než praktický. Nemusíte pak jednotlivé díly sérií shánět všude možně. Máte také přehled o tom, která série už je kompletní a kterou stále plánujete doplnit.

8. Podle oblíbenosti
Tento způsob organizování knih je velice osobitý a proměnlivý. Každý máme jiné preference. Já jsem například velice rozmanitý čtenář. Mohla bych tedy dát dohromady Eragona a Janu Eyrovou. Dvě naprosto odlišné, ale pro mě extrémně důležité a milované knihy. Je to trochu extravagantní a na první pohled neuspořádaný způsob, ve kterém kromě vás nikdo jiný neshledá žádný řád, ale líbí se mi představa všech mých nejmilejších knih u sebe...

9. Přečtené/Nepřečtené
Tohle mi připadá jako velmi logický způsob organizace knihovny, ale já se jím absolutně neřídím. Už jen proto, že vylučuje řazení jednotlivých dílů ze série vedle sebe. Nově koupené knihy přidávám do knihovny vždy tam, kde ještě najdu volné místo. Tímto způsobem bych ale měla například jednu polici přeplněnou k prasknutí a druhou poloprázdnou. Můžete jen hádat, která by byla věnována přečteným knihám a která těm nepřečteným...

10. Paperbacky/Hardbacky
Myslím, že takhle své knihy řadí většina čtenářů. Paperbacky i hardbacky mají v knihovnách svá vyhrazená místa. Já jsem však našla zvláštní zalíbení v kombinování brožovaných výtisků a pevných vazeb. Vypadají spolu opravdu hezky...

11. Sbírka/Edice
Už jen slovo sbírka vybízí k tomu, aby se jednotlivé knihy z ní neoddělovaly. Kromě Harryho Pottera patří k mé největší sbírce filmová edice od Academie, které jsem vyhradila vrchní poličku mého dřevěného regálu na knihy...

12. Překladové/Cizojazyčné
Pokud patříte ke čtenářům, kteří vlastní knihy ve vícero jazycích, tento způsob uspořádání pro vás bude jistě praktický...

Wednesday, 22 October 2014

Quote #2| Eleanor & Park

"Držet Eleanor za ruku, bylo jako držet motýla. Nebo bijící srdce. Jako držet něco dokonalého a dokonale živého."

Monday, 20 October 2014

D.I.Y. Miska Jacka Skellingtona

Kdo čte můj blog pravidelně, jistě mu neuniklo, že miluji tradice. Myslím, že jednou z nejhezčích věcí na životě je, když se můžete rok po roce vracet k rituálům, které vás dělají šťastnými a díky nimž cítíte jakousi neměnnou jistotu. Z tohoto důvodu jsou pro mě tradice opravdu nesmírně důležité a vzácné. Myslím, že tradic není nikdy dost, a tak hrozně ráda přejímám nové. Vím, že většina lidí zarputile odmítá Halloween a další americké svátky. Já k nim ale nepatřím. Obdivuji Američany za to, s jakou vytrvalostí a láskou dokážou každý rok obnovovat své tradice. Je mi sympatické, že je neberou na lehkou váhu a nikdy na ně nezapomenou. Je na tom něco skutečně krásného a jakoby romantického ozdobit si při té příležitosti dům, přichystat tradiční pokrm, sejít se s rodinou, dodržet zvyky. 
Zároveň jsem ovšem přesvědčená, že k oslavě tradic je zapotřebí více lidí. Nemůžu jako jediná v celé ulici dodržovat všechny halloweenské zvyky, když by stejně nepřišly žádné děti pro "trick or treat". Na tom by spíše bylo něco smutného. Pravý americký Halloween tedy neslavím. Namísto toho si vždycky udělám filmový večer. A k pravému americkému filmovému večeru přece patří popcorn. A aby to bylo stylové, svůj popcorn budu jíst z misky Jacka Skellingtona od Tima Burtona, kterou jsem si vyrobila pomocí černé fixy na porcelán. V tomto příspěvku vám ukážu, jak je snadné si takovou misku vyrobit. Můj Jack Skellington je usměvavý, protože jeho děsivější výrazy už nejsou tak roztomilé, ale vy můžete být odvážnější a vykouzlit na své misce jeho zamračenější výraz. Fantazii se meze nekladou...

1. krok: Na bílou misku si černou fixou na porcelán předkreslete obrysy.

2. krok: Poté je tučně obtáhněte a vymalujte.

Můj tip: Tahle miska nemá být umělecké dílo. Jack Skellington je přece halloweenské strašidlo. Konečný výsledek tedy bude vypadat lépe, když nebude příliš dokonalý. Můj Jack Skellington má například jedno oko menší než druhé a celkově nevypadá ani trochu vyumělkovaně...

3. krok: Namalovanou misku nechte 24h schnout a poté ji při 150°C zapečte v troubě po dobu 30'. Když dodržíte tento postup, můžete misku dávat i do myčky na nádobí...

A máte hotovo!

Můj tip na knihu: Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy od Tima Burtona
Můj tip na film: Hvězdný prach podle knihy Neila Gaimana

Zajímá mě jakým způsobem trávíte Halloween vy? A jeké tradice jsou vaše nejmilejší?

Quote #1| Eleanor & Park

"Od toho dne, co se prvně potkali, ho Eleanor pořád vídala na všelijakých nečekaných místech. Jako kdyby jejich životy byly křivky, co se prolínají, jako kdyby podléhali nějaké vlastní vzájemné gravitaci. Obvykle měla pocit, že tyhle šťastné náhody jsou to nejhezčí, co jí vesmír dal."

Saturday, 18 October 2014

Theme on Saturday #15| Zamilovat se v knize

"Ponořit se do problémů, kterým čelí hrdinové knih, je dobrý způsob, jak přestat myslet na lásku."
(Orhan Pamuk)

Docela by mě zajímalo, jestli existuje někdo, komu se to ještě nestalo. Popravdě nevím, jak jsou na tom kluci - zda se dokážou zamilovat do dívčí postavy v knize. Ale holky toho zcela jistě schopné jsou. Já jsem toho zářným důkazem. Jsem člověk, který se zamilovává velice snadno. A tak se mi to v knihách stává opravdu často. Za nejoblíbenějšího hrdinu, jehož kouzlu neodolá téměř žádná čtenářka, je všeobecně považován pan Darcy. Já jsem ale ještě Pýchu a předsudek nečetla (velmi se stydím), tudíž to nemohu sama posoudit. Zato mě však okouzlil Mark Darcy z Deníku Bridget Jonesové a spousta dalších charismatických mužských postav. Například T. S. Garp, kterého jsem si sice zamilovala spíše jako otce, ale velice intenzivně a upřímně. Zcela nepřekvapivě jsem se zamilovala také do Harryho Pottera (ačkoli tady nejspíš sehrál velkou roli Daniel Radcliffe). A rozhodně nesmím zapomenout na Eragona, protože do toho jsem se dokázala zamilovat téměř okamžitě i přes náš velký věkový rozdíl. Tímto můj výčet tedy rozhodně nekončí, ale snad by to pro příklad mohlo stačit, abych si ještě zachovala kousek důstojnosti. Teď si dělám legraci. Vlastně se za to, že se do knižních hrdinů zamilovávám, nestydím. Je to přece docela přirozené, když s nimi prožívám jejich příběhy. Asi bych tuhle lásku označila za platonickou. I když musím říct, že se mi zdá opravdovější, než když se člověk zamiluje do cizího člověka na ulici. Tím nechci říct, že bych nevěřila v lásku na první pohled, ale mně osobně se něco takového nestává. Vždycky se zamilovávám do chování, postojů, názorů, hlasu a dalších na první pohled neviditelných věcí. Když o někom čtu, znám ho docela lépe, než člověka, kterého míjím venku na chodníku, a to i přesto, že ho vidím jen ve svých představách. Proto se do knižního hrdiny zamiluji mnohem snáz než do hezkého člověka, kterého ale vůbec neznám. 
Nemyslím si, že by bylo něco v nepořádku na tom mít rád pana Darcyho či jakéhokoli jiného hrdinu. Ale většina mužů o něm neslýchá ráda. Vlastně to chápu. Taky by se mi nelíbilo, kdyby mě někdo srovnával s Elizabeth Bennetovou a vyvyšoval její přednosti nad mými. V tom je zřejmě ten problém. Nemilujeme své hrdiny jen na pozadí knih, snažíme se je přetáhnout do našeho světa. To je ten kámen úrazu. Když je někdo příliš romantický, lidé mu říkají, aby přestal číst romány. "Jsou plné nesmyslů. V životě to chodí jinak. Stůj nohama na zemi a najdi si někoho opravdového," říkají. "Pan Darcy neexistuje," dodali by nejradši. Moje láska ke knižním postavám je však jiná. Nechtěla bych s nimi spojit svůj život a denně jim vařit teplou večeři. Miluji je pro to, jací jsou, a obdivuji pro to, co dokážou. Ale není to tak, že bych si je vedle sebe dokázala představit ve skutečném životě. Docela pochybuji o tom, že by se mnou byl Eragon ochotný chodit ráno do města na kávu a vrtat do zdi police na nové knihy. Vždyť bych se ani já k němu nehodila. Je to prostě jiná láska. A zřejmě by ji nikdo nevnímal jako opravdovou. Já sice ano, ale myslím tím jinak opravdovou. Člověk zkrátka může být zamilovaný do hrdiny své oblíbené knihy, ale zároveň dokáže milovat člověka z masa a kostí. Není tedy pravda, že mít v životě partnera čtenáře znamená být na druhém místě. Přestože své hrdiny opravdu miluji z celého srdce, vždycky pro mě budou až na místě druhém. Bylo by to s nimi asi docela jednoduché, když jsou smyšlení, ale to je právě to - jsou smyšlení. Po smyšleném, ať už jakkoli dokonalém, muži ve skutečnosti žádná žena netouží. Nebo jsem snad výjimka? V mém srdci budou mít knižní hrdinové stále své místo, ale ještě větší tam mají opravdoví lidé. Můj budoucí partner by měl v každém případě chápat, co pro mě znamenají, a já bych ho s nimi zase za žádnou cenu neměla srovnávat. Neboť každý z nich žije v jiných světech. Kdo ví, jací by byli, kdyby si vyměnili svá místa...

Myslíte si, že když žena čte příliš mnoho románů, nedokáže dát šanci skutečnému muži? Opravdu by v tomto případě mohlo být čtení nebezpečné?