Sunday, 30 November 2014

Tipy na knižní dárky

Dnes je první adventní neděle a já vám přináším první z řady vánočních videí, ve kterém představím pár knih, které se dokonale hodí jako vánoční dárky a jistě by obdarovanému udělaly obrovskou radost. Jako vždy sledujte v HD nebo full HD kvalitě. Přeji pěknou zábavu...


Saturday, 29 November 2014

Theme on Saturday #19| Čtení o Vánocích

Jak už jste se mohli dozvědět z mých předešlých článků, jsem sezónní čtenář. Miluji čtení knih, jež se tematicky hodí k období, v němž se právě nacházím. Získávám tak ze čtení mnohem silnější a zapamatovatelnější zážitky. Knihy mám spojené s konkrétním časem a událostmi a tím se mnohem víc stávají součástí mého života...
Blíží se prosinec - měsíc, na který jsem se tak dlouho těšila. Zbožňuji Vánoce a zbožňuji vánoční knihy. Loni jsem právě na Štědrý den četla Vánoční koledu od Charlese Dickense a o svátcích vánočních jsem pak trávila čas s Vánoční skříňkou od Richarda Paula Evanse. Byly to skutečně nádherné knihy a víc než co jiného mě dokázaly naplnit hřejivou atmosférou vánočního času. Byly to tak dokonale zvolené knihy, že jsem se je letos rozhodla číst znovu. Přemýšlela jsem nad tím, že během roku oslavuji nejrůznější tradice, ale nemám žádnou knižní. A napadlo mě, že bych si ze čtení těchto dvou knih mohla udělat jednu ze svých vánočních tradic; přidat ji k pečení vánočky a zdobení stromečku. Je úžasné mít něco, k čemu se můžete každý rok vracet. A ještě lepší je mít takovou knihu.

Dickens se pro mě stal jistým symbolem Vánoc. Není divu, že je jeho Vánoční koleda nejznámější knihou tohoto kouzelného období. Pokud mě něco dokáže zahřát na srdci víc než kniha o lásce, je to právě jeho kniha o Vánocích. Myslím, že mě k ní přitahuje především to, že se z jejího hlavního hrdiny nakonec stane lepší člověk. Tohle je něco, co mnou vždycky pohne. Mám takových lidí jako je Skruž ve svém okolí opravdu hodně a někteří z nich prodělali stejnou změnu jako on. Díky tomu si dnes jejich dobrých vlastností cením mnohem víc, neboť vím, jakou cestu za nimi museli ujít...

A protože k Vánocům patří pohádky, na svůj prosincový TBR list jsem si přidala knihu Zakletá od Orsona S. Carda. Leží mi doma už tak dlouho a teď mám pocit, že na ni přišel ten pravý čas. Dále bych si chtěla přečíst Zimní přízraky od Kate Mosse s nádherně jiskřivou obálkou. Také mám v plánu dočíst úžasný Zimní příběh od Marka Helprina. Určitě nevynechám Dárek od Cecelie Ahern, neboť jsem si jistá, že svým magickým realismem dokonale podtrhne celkovou atmosféru Vánoc. A nakonec se pustím do Malých žen od Louisy May Alcott, které si prostě musím přečíst právě v tomhle čase, abych měla na knihu stejně výjimečné vzpomínky jako na Vánoce.

Skutečně věřím, že prosinec je kouzelný měsíc a každý jeho den by měl být něčím zvláštní. Proto jej budu trávit ve společnosti těchto pečlivě vybraných knih, svých přátel a rodiny. Budu péct a jíst hodně cukroví, pít hodně horké čokolády a punčů. Zapalovat velké množství svíček a často se procházet po městě plném vánočních světel. A hlavně se nezapomenu usmívat...

Christmas TBR

Friday, 28 November 2014

Five things

Sweater weather...

Love that cover...

Favourite detail on my Christmas tree...

I can't wait to read this book...

101 mandalas for a beautiful day...

Saturday, 22 November 2014

Theme on Saturday #18| Čtenářova představivost


"Knihy jsou mrtvým materiálem, dokud v nás neožijí."
(Jiří Mahen)

Když jsem před pár týdny našla v babiččině knihovně knihu Petr a Lucie od Romaina Rollanda a podruhé si ji přečetla, uvědomila jsem si díky ní, jak moc se změnila moje představivost od dob mého dospívání, kdy jsem tuto knihu četla poprvé. Čím jsem starší, tím poctivější čtenář se ze mne stává. Každý odstavec čtu s pečlivou pozorností a vnímám každý detail, který příběh dotváří. Když mi pozornost náhodou ujede, přečtu si odstavec ještě jednou, abych měla jistotu, že mi nic důležitého neuniklo. Dřív jsem taková ale nebyla. Četla jsem naprosto volně, a když se mi při nějaké pasáži rozutekly myšlenky, doplnila jsem chybějící součástky děje vlastní fantazií, aniž bych vůbec přestala pokračovat ve čtení. Docela jsem ignorovala, že se nějaká scéna odehrává v parku u fontány a představovala si ji třeba na vlakovém nádraží. Nezní to trochu zvláštně? Uznávám, že ano. Snad by se to moje tehdejší čtení nedalo za čtení ani pokládat. Vždyť jsem se vůbec nedržela předlohy. Říká se, že žádní dva lidé na světě nikdy nečetli stejnou knihu. S tím souhlasím. Jak by jinak bylo možné, že jednomu se nějaká kniha absolutně nelíbila a druhý tu samou knihu upřímně miluje. Tady je ovšem důkaz, že ani já jsem ve stejné knize dvakrát nenašla ten samý příběh. A to možná znamená, že člověk by některým knihám měl dát druhou šanci. Snad poprvé nepřišly ve vhodnou dobu, nebo jim naše mysl nebyla otevřena, ale napodruhé to může být všechno jinak. Řekla bych, že s knihami je to občas jako se životem; některý příběh stojí za to číst pro jeho významné okamžiky, někdy se jím musíte prokousat až téměř na samý konec, než se doberete toho podstatného, ale vždy to za to stojí...

Georg Ch. Lichtenberg kdysi řekl že: "Známkou dobré knihy je, že se tím více líbí, čím starší se člověk stává." Myslím, že to je ohromně pravdivé. Jinak si neumím vysvětlit, proč tak moc lpím na svých kdysi oblíbených příbězích. Z mnohých jsem už dávno vyrostla, ale mám je ráda čím dál tím více. Možná že kdybych je ale poprvé četla až dnes, nikdy bych jim třeba nepropadla. Snad mě k nim poutá právě to, jakým způsobem jsem si je představovala, když jsem byla mladší. Je v nich uchováno mé staré já a vůči němu se každý člověk chová poněkud nostalgicky.

Přestože dnes už si příběh představuji přesně tak, jak mi jej autor předkládá, stále jsou zde malé drobnosti, které si vždy přizpůsobím. Třeba vlasy a oči. Ty si nikdy nepředstavuji podle toho, jak jsou v knize popsány. Pokud má některý z hrdinů mít černé vlasy a modré oči, ale podle mě mu zkrátka nesluší, jednoduše si ho představuji jako hnědovlasého sympaťáka se světle hnědýma očima. Vždyť právě to je na čtení tak krásné a úžasné - můžeme do příběhu vstupovat a přibližovat jej tomu, co je nám blízké. Nikdy se tak nemůže stát, že by v naší oblíbené knize vystupoval špatný herec jako ve filmu.
Taky jsem si všimla toho, že knihy, které čtu, zasazuji do nejrůznějších prostředí, jež znám. Když se například nějaká pasáž odehrává v bytě, velmi často si představím bývalý byt mých prarodičů nebo byt, ve kterém jsme kdysi bydleli, ale odstěhovali se z něj, když jsem ještě byla malá. Díky knihám se tak vracím na místa, která byla kdysi součástí mého života, ale nyní už jsou pouze součástí mých vzpomínek. Odehrává-li se děj naopak na nějakém pro mě neznámém místě, třeba v cizí zemi, kterou jsem nikdy nenavštívila, dávám své fantazii volnost a představuji si nejrozmanitější místa, která se ani trošku nepodobají těm, na nichž jsem kdy byla.

Lidská představivost a fantazie jsou těmi vůbec nejlepšími věcmi. A je tak skvělé, že máme knihy, které je ještě podporují a rozvíjejí. Kdybych je neměla, přestala bych snít a sny jsou někdy to jediné, co člověku dodává sílu. Díky snům je můj život bohatší a krásnější. A za to mohu děkovat jedině knihám...

Friday, 21 November 2014

Five things

Love this experiment photo of my chandelier and painting captured by my dad...

My new sunglasses. Because the old one have an accident...

I made nutcracker cookies without the cover of sugar...

A tea season is the most beautiful time ever...

I baked French apple tart...

Thursday, 20 November 2014

Dash & Lily: Kniha přání

Původní název: Dash & Lily: Book of Dares
Autor: Rachel Cohn & David Levithan
Překladatel: Tomáš Bíla
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 275
Vazba: vázaná

Dash nesnáší Vánoce. Lily je miluje. Dash a Lily tráví Vánoce bez rodičů. Dash je rád a Lily je z toho smutno. Lily nechá ve starém zapadlém antikvariátu červený zápisník s instrukcemi, které mají jeho nálezce dovést k ní. Dash je ten nálezce. Pomocí zápisníku si spolu začnou v ulicích New Yorku dopisovat. A tak se začíná jejich úžasné vánoční dobrodružství, plné filosofických úvah, humoru a romantiky...

"Chtěla bych věřit tomu, že někde žije někdo, kdo je jako stvořený právě pro mě.
Chtěla bych věřit tomu, že žiju proto, že jsem pro někoho jako stvořená."

Něco na této knize bylo skutečně magicky přitažlivého. Vábila mě ke čtení ještě dávno předtím, než byla přeložena do češtiny, a jakmile u nás vyšla, už to nešlo odkládat. Musela jsem si ji zkrátka přečíst. Znáte ten pocit, kdy nějakou knihu milujete ještě mnohem dřív, než ji stačíte otevřít, že ano? Mně se to občas stává - ne moc často, ale přece. A když jsem knihu Rachel Cohnové a Davida Levithana otevřela a začetla se do prvních vět, věděla jsem už s naprostou jistotou, že můj instinkt se nemýlil.

Příběh Dashe a Lily je kouzelný nejen pro to, že se odehrává ve vánočním čase a ke všemu v New Yorku (kdo by se tam na svátky nechtěl podívat), ale především v tom úžasném nápadu s červeným zápisníkem. Myslím, že nic romantičtějšího nemůže existovat. Byla jsem při čtení neustále napjatá, protože když si ti dva dopisovali pomocí zápisníku, který nechávali na nejbláznivějších místech ve městě, záleželo teky hodně na náhodě (osudu) a štěstí, aby všechno dobře dopadlo. A to bylo nesmírně zábavné. 

Dash & Lily: Kniha přání je dokonale sváteční příběh. Pokud si ho přečtete v předvánočním čase, naladíte se mnohem víc než kdejakou pohádkou v televizi. Oba hrdiny jsem si moc oblíbila. Dash byl cynický a vtipný a neskutečně sympatický a Lily milá, nadšená a svá. Zkrátka mě bavilo o nich číst a fandila jsem jim. O to víc jsem si jejich příběh užila, že byl vyprávěn z obou perspektiv. Vždycky v psaní oceňuji mužský nadhled a ženskou něžnost, proto jsem byla ze spojení dvou autorů v této knize nadšená. Myslím, že právě to je to tajemství, díky kterému příběh získal takový šmrnc a co mu dodávalo na opravdovosti.

Jde o opravdu nevšední knihu o mladých lidech s osobitým humorem a tou pravou atmosférou, která vám připomene, jak se zamilovat do života. Díky svým hrdinům je totiž celá tahle kniha neskutečně živá. Mezi jejími listy to doslova jiskří. A kromě toho, že je zábavná a chytrá, je na ní skvělé také to, že si ji stejně tak jako holky užijí i kluci. Řekla bych, že takové knihy jsou skutečně vzácné. Takže bych vám doporučila, abyste si připravili šálek horké čokolády a pár sušenek k tomu, zabalili se do teplé deky a nevstávali z křesla, dokud příběh Dashe a Lily nedočtete. Slibuji, že to bude úžasný zážitek prodchnutý kouzlem Vánoc...

Hodnocení: 5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví MegaKnihy.cz. Knihu si můžete objednat právě zde.