Theme on Saturday #22| Klasika


"Klasické jsou knihy, které chce mít každý přečtené, ale nikdo nechce číst."
(Mark Twain)

Díky blogu mám možnost pohybovat se mezi lidmi znalými knih, a tak mám často pocit, že všichni lidé jsou stejně nadšenými čtenáři jako já. Poslední dobou mě však překvapilo, kolik lidí v mém okolí nahlíží na klasické knihy se zatvrzelostí školáků, kterým byla tato četba zprotivena slovem "povinná". Tolik lidí kolem mě se bojí otevřít klasický román, a když se jich zeptám, proč - odpovídají, že je to příliš náročné a zdlouhavé čtení. Mají pocit, že přečíst klasickou knihu je pro běžného smrtelníka naprosto neproveditelné. Jako by čtení Austenové nebo Hemingwaye představovalo výstup na Mount Everest. Mít hrůzu z klasiky je však zbytečné. Pokud vám nesedí rozsáhlé Tolstojovy romány nebo si nejste schopní zapamatovat tolik postav v Dickensových dílech, můžete najít spoustu zábavy například ve Vernových dobrodružných příbězích.

Pravdou je, že valná většina lidí háže veškerou klasiku do jednoho pytle. To je ale velká chyba. Klasika není samostatný žánr. Takhle pouze nazýváme knihy (a vlastně i filmy, hudbu a též divadlo, když na to přijde), které obstály ve zkoušce časem. Jsou to díla, která byla napsána před dlouhou dobou, ale stále mají co nabídnout. Jsou stará, nikoli však zastaralá. Klasické knihy jsou velice rozmanité, nemůžeme je proto odsoudit všechny, aniž bychom jim dali šanci. Patří sem pohádky, fantasy i sci-fi romány, horor, romantická a detektivní próza, dále poezie a drama a dokonce i Young Adult literatura. Pokud jste tedy nevydrželi u Anny Kareniny, neznamená to, že vás nezaujme žádná z dalších klasických knih.

Stejně jako se nemůžeme jen tak z náhlého popudu vzdát naší historie a přestat se o ni zajímat, nemůžeme ani vyčlenit klasickou literaturu a přestat ji číst. Ve světě kolem nás najdeme spoustu souvislostí s klasickými díly a nikdy je nebudeme moci skutečně chápat, dokud starým dílům nebudeme věnovat pozornost. Postavy z knih Jane Austenové a sester Brontëových se tak či onak promítají v nejrůznějších filmech a románech dnešní doby. O Shakespearovi se nikdy nepřestane mluvit v souvislosti s tragickou láskou. Nebýt Arthura Conana Doyla, nevznikl by ani všemi oblíbený novodobý seriál o Sherlockovi. A bez George Orwella by možná nikdy nevznikla další dystopická díla, která navrací mladým generacím chuť ke čtení.

Svět knih je klasickou literaturou propleten tak hustě a významně, že je vlastně docela nemožné ji od něj odpreparovat, a pokud by se tak stalo, celý by se rozpadl. Klasická literatura však není neměnnou konstantou. Například je zcela zřejmé, že z Hry o trůny od George R. R. Martina se v nejbližších letech stane také klasika. A naopak jiné knihy později možná upadnou v zapomnění. Neboť o tom, z jakých knih se stanou klasické a z jakých nikoli, rozhodují právě a jedině jejich čtenáři...

Když se mě někdo zeptá, jaké knihy nejraději čtu. Odpovídám vždy stejně - všechny. A právě proto mám klasickou literaturu tak ráda - můžu číst knihy všech žánrů a přitom vědět, že mám to nejlepší z nejlepšího. Líbí se mi představa, že některá z mých oblíbených knih docela dobře mohla být jednou z oblíbených knih třeba Charlotte Brontë. Díky klasickým knihám stále můžu být jakýmsi způsobem spojená s historií, díky čemuž mám pocit, že život není zase tak pomíjivý a neuchopitelný, jak se mi občas zdá...

Jaký máte na klasiku názor vy? Čtete ji rádi? Stala se nějaká z klasických knih vaší oblíbenou? Podělte se se mnou o své názory a dojmy v komentářích...
 

Comments

  1. Mluvíš mi z duše. Chtěla jsem napsat podobný článek, ale neuměla bych to vyjádřit tak pěkně. :-) Klasiku miluju (i když rozhodně ne veškerou). Nejraději mám Gogola, ale třeba teď dočetla Psa baskervillského a taky se mi moc líbil. :-)

    ReplyDelete
  2. Super článek. Zase mě to přimělo přemýšlet nad tímto tématem. Donedávna jsem se klasické literatuře bránila, ovšem po tom, co jsem přečetla Annu Kareninu, ze které jsem byla nadšená, tak na ni postupně měním názor. Ráda bych si přečetla některé z knih, o kterých se v článku zmiňuješ.... :-)

    ReplyDelete
  3. Takový podobný článek jsem psala už kdysi dávno asi před dvěma lety :) Moc hezky napsáno, já s Tebou souhlasím! :) A krásné fotky jako vždy, snad všechny i mé oblíbené knihy, kromě Kroniky Pickwickova klubu, tu jsem, přiznám se, nečetla. Klasiku mám ráda, přesně jak ty říkáš, je v ní také ze všeho něco, rozhodně se jí nevyhýbám ani nebojím, když mám chuť, přečtu si jí :)

    ReplyDelete
  4. Ze me si lide v mem okoli utahuji, kdyz nadsene posloucham v hodinach literatury a zapisuju si vsechna klasicka dila, ktera me zaujala a ktera si chci precist :). Ja na klasiku hledim jedine s obdivem a respektem, nikoli s obavou ci nechuti. Zdaleka se mi nelibi vsechna klasicka dila, ale vzdy mam vyjimecny pocit pri cteni knih, ktere cetli lide pred sto, dve ste lety. :) Mam pred sebou jeste spoustu neprectenych klasik a nesmirne se na ne tesim :).
    Nadherny clanek :).

    ReplyDelete
  5. Myslím, že to všechno začíná v českém školství. V povinných osnovách jsou totiž "klasiky", které nejsou staré, jak pěkně píšeš, ale vyloženě zastaralé, nemají co nabídnout a měly dávno skončit v propadlišti dějin. Tudíž se lidem moc nedivím, že nechtějí číst klasiku, když se to v seznamu povinné literatury hemží Aloisem Jiráskem (který je mimochodem děsný:) a po knihách od Tolkiena nebo Murakamiho tam není ani stopa. Nedávnou jsem se s hrůzou dozvěděla, že na některých školách nepatří do povinné literatury ani Jane Austenové nebo Ch. Brontëová, protože jsou to přece jen román pro ženy, tudíž pokleslý žánr. A o fantasy nebo sci-fi, které i mnoho vzdělaných lidí považuje za takové pohádky pro dospělé bez jakékoliv hodnoty ani nemluvě.
    Já mám klasiku ráda, koneckonců jsem literaturu učila, takže by bylo hloupé, kdybych dělala něco, o čem nic nevím. I když i to se stává:) Některá z mých neoblíbenějších děl patří mezi klasiku, ale zároveň s klidem říkám, že zdaleka ne všechnu klasiku mám ráda. I tady je potřeba si vybírat, protože každému sedne a líbí se něco jiného. Naštěstí už dávno nejsem školou povinná, takže si skutečně vybírat můžu a čtu to, co mě baví:)

    ReplyDelete
  6. Já mám klasickou literaturu ráda, i když velkým čtenářem jsem se stala celkem nedávno, takže mám oprati tobě určitě ještě co dohánět:)) Miluji Malé ženy, Jane Austenovou i sestry Brontëovy a moc mě mrzí, že na naší škole nic z toho v povinné četbě nemáme. Alois Jirásek zmíněný v minulém komentáři mi vůbec nevadí. Třeba taková Filosofská historie nebo F.L. Věk mě moc baví.

    ReplyDelete
  7. Také mám klasiku ráda, ale nemám ráda lidi, co ji vyzdvihují nad moderní literaturu. Mezi mé oblíbené autory patří Victor Hugo, Austenová, Čapek a spousta dalších. Ale vždyť on už i Harry Potter je takovou skoro klasikou... :)

    ReplyDelete
  8. Souhlasím s tím, co píšeš a mám to podobně taky jako Eliška. Ještě na gymplu jsem zbožňovala hodiny literatury, zapisovala si každý detail a líbily se mi výlety do literatur jiných století. Ta díla mají svoje kouzlo a neměli bychom je odsuzovat jen na základě toho, že nám před ně na střední dal někdo slovo povinná. Já teda taky nemám ráda, když mi někdo striktně určuje, co mám číst, ale náš seznam povinných knih jsem tenkrát chápala spíš jako možnou nabídku, berličku pro ty, kteří by si nevěděli rady, po čem sáhnout. Ano, musí v tom být i určitá láska ke čtení, jinak každý třeba po Hugovi nesáhne, ale každý by měl něco podobného alespoň zkusit. Na jednu stranu bohužel žijeme v době internetu, který se hemží výpisky z řady děl, takže tím je motivace ještě menší, ale věřím, že ta klasická díla nezapadnou a budou se číst ještě řadu let a přidá se k nim mnoho dalšího. Jak už tady několikrát padlo, kromě jasných sester Brontëových a Jane Austenové mám ráda i třeba Tolstoje a další. Je to hodně individuální, samozřejmě každému nesedne všechno, ale rozhodně bych to nezatracovala :)
    Jinak opět úžasné fotografie, Malé ženy jsou srdcovka, nemám tak krásné vydání, mám od babičky z její sbírky to malé, brožované a je na něm vidět množství čtení, ale zase to pro mě má takové osobní kouzlo :)

    ReplyDelete
  9. Nemam nic proti klasike, skor naopak mam ju rada. Vobec mi to nepride ako knihy, do ktorych by som sa mala nutit. Momentalne mam rozcitane neake probehy od Oscara Wilda a neskor sa chystam znovu precitat Robinsona Crusoa. Male zeny som videla len film, ale dlho si chcem zadovazit knihu. Pribeh sa mi velmi pacil a verim, ze kniha bude este lepsia (ako vzdy).

    ReplyDelete
  10. Podle mě je klasika něco k čemu člověk musí dospět. Já jsem dřív klasiku dost odsuzovala a odmítala jsem číst některé knihy, právě proto, že mi jejich čtení znechutili ve škole. A uběhlo pár let a situace je naprosto opačná a já se nemůžu dočkat až si přečtu veškerou klasiku, kterou jsem si naplánovala. :)

    ReplyDelete

Post a Comment