Není přání jako přání
Autor: Alexandra Potter
Překladatel: Dagmar Brejlová
Nakladatel: Radioservis, a. s.
Rok vydání: 2011
Počet stran: 320
Vazba: vázaná
Samostatná rusovlasá Londýňanka Heather se stále vyrovnává s nevěrou
bývalého přítele, po němž jí zůstaly jen hořké vzpomínky a nesplacený
byt. Jednoho dne v dešti potká cikánku, která jí vnutí vřes pro štěstí,
který prý splní všechna přání. A svět se jako mávnutím kouzelného
proutku skutečně začíná měnit a život se rozjasňuje. Splněná přání
začínají nabírat na obrátkách, Heather je zaskočená tím, co se děje. Ale
když do rodinného života zasáhne nečekaná a vážná nemoc otce, usoudí,
že je nejvyšší čas na vřes zapomenout a ujasnit si priority. Váhá,
jestli jí přání skutečně plnil vřes, nebo to byly shody okolností a
náhody. Těžko říct…
Heather je obyčejná mladá žena, která pracuje ve
firmě, jež fotí svatby. Proč obyčejná? Protože jako snad každá žena, také ona
trpí nepříliš velkým sebevědomím. Má pár kilo navíc, nedávno se rozešla s
přítelem, šéf jí naznačil, že pokud nepřijde velká zakázka, bude ji muset
propustit, neboť nebude mít na její plat, a vůbec všechno jde tak nějak do
háje. Heather však není ten typ, co se lituje, má spoustu přání a věří, že se
jednou vyplní...
"Přeju si, abych:
- si na záchodě v práci nemačkala pupínek na bradě.
- dokázala vypít osm sklenic vody za den.
- už nikdy nemusela předstírat orgasmus.
Pro Heather je její byt bez přítele příliš velký
a taky by se jí hodilo pár peněz navíc, proto se rozhodne jeden pokoj
pronajmout. Zájemce se objeví záhy. Gabe je sympatický blonďák v motorkářské
bundě se spoustou pih na nose, který se chce stát slavným komikem. Nastěhuje se
k Heather, a aniž by si to ona sama uvědomovala, postupně se stává součástí
jejího života.
"Američané nebo Britové, mužští jsou všude stejní. Jednu věc jsem se naučila spolehlivě: nesnášejí, když je někdo sekýruje. A tak ho sekýruju..."
Jenomže Heather má oči jen pro svého extrémně
krásného a extrémně dokonalého souseda Jamese, po kterém pěkně dlouho potajmu
pokukuje. Proto, když ji jednoho dne pozve na rande, nedokáže odmítnout. Také v
práci se věci obrací k lepšímu, firma získá zakázku, která by je mohla
vytrhnout z potíží. Heather se navíc ozvou z prestižního časopisu, pro který si
vždycky přála fotit. Dokonce i její postava jako by procházela změnami. Všechno
je tedy takové, jak si vždycky přála, ale je teď opravdu šťastná? Co když to,
po čem toužila, měla celou dobu před nosem a není to ani pan Dokonalý ani vysněná práce?
Comments
Post a Comment