Friday, 5 April 2013

Eldest

Podtitul: Prvorozený
Knižní série: Odkaz Dračích jezdců #2
Autor: Christopher Paolini
Překladatel: Olga Machútová
Nakladatel: FRAGMENT
Rok vydání: 2006
Počet stran: 656
Vazba: vázaná

Pokračování fantasy bestselleru Eragon z pera Christophera Paoliniho opět dobývá svět! Eragon cestuje se Safirou do elfského města Ellesméry, aby podstoupil výcvik v kouzlení a boji, životně důležitých dovednostech Dračího jezdce. Ztrácí jistotu, neví komu může věřit a osud království, v němž temná ruka krále rdousí veškerý vzdor, leží i nadále právě v jeho rukou...

Eragon si nebude moci ani na chvilku vydechnout. Po velké bitvě ve Farthen Dûru - z níž si odnesl ošklivé zranění, které mu v budoucnu přinese ještě mnoho příkoří -, když už si všichni mysleli, že mají napůl vyhráno, se stane něco, co všemi Vardeny i trpaslíky pořádně otřese, ale také je to donutí jednat.

"Tento svět je plný strastí a jednou z největších je neschopnost pomoci těm, kteří to potřebují."

A tak se Eragon vydá do Ellesméry, aby u elfů dokončil svůj výcvik Jezdce. Vardenové se odeberou do Surdy za ostatními z lidí, jež nenávidí krále Galbatorixe. Na opačném konci Alagaësie se vesničané z Carvahallu v čele s Eragonovým bratrancem Roranem rozhodnou překročit Dračí hory. A je všechny dohromady spojuje jeden jediný společný cíl - svrhnout Galbatorixe a navždy se odprostit od jeho krutovlády...

"Moc bez mravního vedení je ta nejnebezpečnější věc na světě."

Na Eragonovi je jasně patrné, že oproti předešlému dílu dospěl. Klube se z něj chytrý, zdatný a neskutečně sympatický mladík, který se otevírá světu jako poupě krásné květiny, vpouští do svého nitra lásku, ač je pro něj bolestivá, a svou mysl otevírá novým znalostem.
Velice mi imponovalo, jak byl Eragon vnímavý a všímavý. Když procházel krásnou krajinou lesů Du Weldenvarden, nenechal ji bez povšimnutí; když ucítil vůni květin, dokázal ji ocenit a vychutnat si ji, stejně jako se uměl kochat krásou, již mu nabízel východ slunce nebo obloha plná hvězd...

"My jsme jezdci. Stojíme mezi světlem a tmou a udržujeme rovnováhu mezi nimi."

Druhý díl Odkazu Dračích Jezdců je mnohem barvitější než díl první. Čímž nechci říct, že Eragon je nějak horší. To vůbec ne. Obě knihy jsou nádherné, ale každá je docela jiná. Zatímco první je o putování, bojích a mnohých utrpeních na pozadí ponurého prostředí, druhá se odehrává v kouzelné barevné přírodě elfů, je plná nových postav (nejvíc mě okouzlila kočkodlačice Maud a bílý havran Blagden, kteří se sice neobjevovali moc často, ale v příběhu mají své právoplatné místo), nečekaných zvratů, emocí a vtipu. Skutečně. Eragon i dračice Safira pronášejí čas od času velmi vtipné hlášky, které jsou opravdu povedené a osvěžující.
Stejně jako Eragon, i tohle dílo je protkáno mnohými popisy, které mám na Paoliniho tvorbě opravdu ráda. Avšak tentokrát by bylo přesnější říci, že jde o líčení, neboť popisy v tomto díle jsou mnohem rozmanitější a umělečtější.

"Když můžeš získat cokoli tím, že vyslovíš pár slov, nebude ti už záležet na cíli, ale jen na cestě k němu."

Eragon i Eldest pro mě představují něco jako učebnice života. Jsou plné mouder, poslání, úvah a hlubokých myšlenek, které jsou někdy patrné na první pohled a jindy pěkně zašifrované. A pro mě byla radost je v Paoliniho slovech hledat, dosazovat je do skutečného světa, v němž žiji a pokoušet se z nich poučit.

"Žij přítomností, pamatuj si minulost a neboj se budoucnosti, protože ta neexistuje a nikdy existovat nebude. Je pouze teď."

Pakliže jsem v recenzi k prvnímu dílu psala, že Christophera Paoliniho obdivuji, pak před ním nyní smekám, klaním se mu a zůstávám ohromená jeho talentem, okouzlená jeho slovy a pohlcená světem, jenž stvořil a sepsal tak dokonale, že jsem si jej během čtení mohla vykreslit v mysli jako by byl skutečný.
Eragona i Christophera bych hrozně ráda měla za přátele ve svém životě. Myslím, že by mi dokázali svojí přítomností prozářit dny a v mnohém mě obohatit. A ačkoli v závěrečném poděkování autor píše, že Eragon ani on sám nejsou těmi nejbystřejšími, já jej považuji za neuvěřitelně moudrého člověka, o čemž mě nesčetněkrát přesvědčil, když ke mně jako ke čtenáři skrze své postavy promlouval...
Tady mi prostě nestačí ani nejvyšší počet hvězdiček v hodnocení. Vážně tohle dílo dokončil ve stejném věku, jako je teď mně? No ano, vážně. Potom mi nezbývá nic jiného, než pokorně sklopit oči, sklonit hlavu a zahanbeně se odšourat někam do ústraní, kde na mě nikdo neuvidí, a s sebou si vzít jen jednu jedinou věc - Brisingra...

"Nechť nad vámi vládne štěstí.
Nechť je mír ve vašich srdcích.
Ať hvězdy nad vámi bdí."

Hodnocení: 6/5


Mé velké díky patří nakladatelství FRAGMENT, které mi poskytlo recenzní výtisk a jehož spolupráce si nesmírně cením.

 

7 comments:

  1. ♥ miluju tuhle sérii ♥
    co nejdříve si přečtu poslední díl, nemůžu se dočkat ♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ano, je vážně báječná... :-)

      Delete
  2. Krásná, krásná recenze :) Opravdu moc se Ti povedla, Veru :) Zase jako u Eragona jsi vystihla dokonale tu podstatu (nebo spíš podstaty) knihy, které ji činí nezapomenutelnou a tak skvělou jako je série Odkaz Dračích jezdců...
    Už se těším na Tvou recenzi Brisingra :) Obal knihy je krásný a vnitřek ještě lepší ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji Veru, ani nevíš, jakou mám radost z toho, že sis recenzi přečetla, napříč tomu, že knihu už jsi četla. To mě opravdu moc těší a jsem ráda, že se Ti má recenze líbila. Taky se na Brisigra moc, moc těším... :-)

      Delete
  3. Mrzí mě, že jsem se k němu pořád ještě nedostala..

    ReplyDelete
  4. Skoro jsem obrečela Murtagha, strašně jsem si jeho, Eragone se Safirou a Rorana oblíbila :) Pak taky samozřejmě Nasuadu a Aryu i Orika a elfského učitele Oromise :D

    ReplyDelete
  5. Pěkná knižní série je i od Ilky Pacovské sedmý smysl.
    Je to v pár věcech podobné Harry Potterovi, ale zároveň i jiné a chvílemi to ve mě zanechalo zvláštní pocity.
    Čtu teď druhou knihu a rozhodně nepostupuji rychle, protože její název mě poněkud děsí, ale... :)
    A pěkná kniha je prý i od Virginie Woodové - Flush.

    ReplyDelete