Lola a kluk od vedle

Autor: Stephanie Perkins

Překladatel: Jana Montorio Doležalová

Nakladatel: COOBOO

Rok vydání: 2013

Počet stran: 308

Vazba: vázaná

Lola - Dolores - Lo má tři přání: přijít na školní ples v šatech Marie Antoinetty, dokázat svým tátům, že její přítel rocker Max je pro ni ten nejlepší kluk a už nikdy nespatřit dvojčata Bellova - Calliope a Cricketa (toho především).

"Vzájemně se prohlížíme. Z hlavy se mi koří, jak se snažím spojit si Cricketa z přítomnosti s Cricketem z minulosti."

Cricket byl Lolinou první láskou, po níž jí zůstalo zlomené srdce, za což by si ho přála nenávidět - co na to ale říká její srdce?

To o pět let starší Lolin přítel Max nemá s nenávistí vůči Cricketovi žádný problém - naopak ji rád dává otevřeným způsobem najevo.

"Myslela jsem, že ten pravý pro mě je Max, jenže... je tady ten druhý pravý. Ten první pravý."

Lola - s vášní pro kostýmy, barevné paruky a všechno třpytivé - a Cricket - budoucí vědec a vynálezce - jsou sousedé. Bydlí v barevných viktoriánských domech hned vedle sebe a okna jejich pokojů jsou od sebe vzdálena pouhé dva metry. Přesto jako by se sobě oni dva stále vzdalovali...

"Tvoje proporce jsou dokonalý. To spíš naše domy by u sebe měly být blíž."

Splní se Lole její tři přání? A co když měla vždycky ještě jedno přání? - splní se jí i to?

Stephanie Perkins si mě opravdu získala, nejen svým milým stylem psaní, který dokonale vystihuje charakter života náctiletých a přitom není zbytečně infantilní ani přehnaně nespisovný, ale především postavami, které ve svých knihách stvořila s lehkostí a láskou a které ožívají hned po prvních přečtených slovech. Je úžasné, jak jsou její hrdinky citlivé a opravdové - nesnaží se je udělat dokonalé; klidně je nechá občas žárlit a závidět, vztekat se a chybovat - a právě proto je mám tak ráda, protože takové jsme někdy všechny, což je fajn, stejně jako je fajn vědět, že v tom nejsme samy. Přestože její romány vždycky končí šťastně, nikdy bych netvrdila, že jsou plné klišé - být šťastný není klišé a mít rád své postavy už vůbec není klišé. Hrozně se mi líbí její filosofie o tom, že v knihách i filmech by mělo být co nejvíce polibků. Jsem rozhodně stejného názoru a vím jistě, že si pořídím každou další knihu, kterou vydá, neboť příběhy o lásce mě osobně nikdy nepřestane bavit číst. Ačkoli je mi jednadvacet, někde uvnitř jsem stále sedmnáctiletá holka, která má pochopení pro všechny problémy s tímto těžkým, přesto kouzelným, věkem spojené, a myslím, že jí i navždy zůstanu. Co na tom, že podobných knih bylo napsáno spoustu, knih o lásce není nikdy dost - koho by bavilo číst pořád dokola jednu a tu samou, když by už žádná jiná nevyšla - a krom toho, v žádné další nepotkáte Lolu ani Cricketa nebo Annu a St. Claira. A to vám tedy říkám, že to byste přišli opravdu o hodně...

Jsem moc ráda, že mě autorka nechala nahlédnou i do života Anny a St. Claira po jejich studiích v Paříži. Bylo vážně moc hezké, setkat se s nimi znovu, protože mi přirostli k srdci úplně stejně jako Lola a Cricket.

Stephanie Perkins mě v této knize potěšila také tím, že vyvrátila zažitý předsudek o tom, že hodní kluci nejsou na seznamu přání, že holky prahnou vždy jen po záporácích - není to pravda. Hodní kluci jsou báječní a sexy (viz Cricket) a my holky si jich vážíme a vždycky budeme.

Lola a kluk od vedle byla báječná volba na deštivý víkend. Zlepšila mi náladu o sto procent a konec ji ještě zdvojnásobil. kdybych si teď s vámi mohla připít, řekla bych: "Na Stephanii Perkins - úžasnou autorku úžasných knih -, na první a pravou lásku, na všechny knihy o lásce."

Hodnocení: 5/5