Tuesday, 24 September 2013

Dcera sněhu

Původní název: The Snow Child
Autor: Eowyn Ivey
Překladatel: Jana Middleton
Nakladatel: Fortuna Libri
Rok vydání: 2012
Počet stran: 391
Vazba: vázaná

Mabel a Jack utekli do hlubin Aljašské krajiny před zármutkem, který jim způsobila ztráta novorozeného dítěte. Pro Mabel bylo těžké žít normální život a obklopovat se tlachajícími lidmi a vidět jejich děti, když sama žádné mít nemohla. Jack trpěl stejně jako ona, ale své city neuměl dávat příliš najevo. Když viděl svoji ženu plakat, raději odvracel oči, než aby ji utěšil, nebo se k ní přidal.

Mabel se těšila, že na Aljašce najdou nový společný zájem - farmaření -, který je opět spojí dohromady. Toužila po dlouhých dnech strávených prací na poli jeden vedle druhého a večerech, kdy by si navzájem masírovali unavené nohy a záda.

„Ve stáří vidím, že život sám o sobě je často fantastičtější a hrůzostrašnější než pohádky, kterým jsme jako děti věřili a možná vůbec není na škodu nalézat kouzlo mezi stromy.“

V divoké krajině však bohužel nenašla, co se tam hledat vydala. Jack se s prací na poli plahočil sám a Mabel trávila dny i večery samotná v tmavém opuštěném srubu, který Jack postavil.

Manželé pomalu stárli, aniž by si všimli přibývajících vrásek okolo očí toho druhého. Žili vedle sebe, ale přitom každý sám. Až pak jednou přišel večer, který měl všechno změnit. Začal padat sníh a Mabel se nechala pohltit kouzlem okamžiku a vyběhla ven.

„Všechno se třpytilo a bylo ostré, jako kdyby svět byl nový, jako kdyby se toho rána vylíhnul z ledového vejce.“

Společně si hráli a užívali si sněhových radovánek, jako by zapomněli na všechna svá trápení a vrátili se o několik let zpátky. Nakonec spolu postaví malou sněhulku. Ta však do druhého dne zmizí a zbyde po ní jen hromádka sněhu a malé dětské stopy vedoucí do lesa. A takhle začíná celé jejich zimní jiskřivé dobrodružství...

„Znala sníh a sníh ji jemně nesl. Znala jedlové větve, jak mezi nimi proklouznout, a znala zvířata, lišky a hranostaje, losy a zpěvné ptáky. Tuto zemi znala nazpaměť.“

Chtěla bych říct, že jsem nikdy nečetla krásnější příběh, ale nerada bych tak odsunula na vedlejší kolej knihy, které jsou mému srdci také blízké. Jak tedy složit poklonu autorce a přimět všechny, aby si tuto překrásnou knihu také přečetli, aniž bych hanobila jiné? Řeknu vám, v čem mě právě tato tolik uchvátila.
Přiznám se, že do chvíle než jsem knihu otevřela a začetla se do prvních slov, jsem se na příběh příliš netěšila, neměla jsem totiž náladu odcestovat zrovna na Aljašku. Eowyn to tedy se mnou neměla vůbec jednoduché. Avšak stačila první věta, abych se pozorně začetla a nechala se pohltit jedinečnou atmosférou knihy. Ocitla jsem se v teplém útulném srubu a hleděla z okna do divoké přírody plné záhad a tajemství. Už dlouho se mi nestalo, abych při čtení zapomněla na všechno ostatní, ale s touto knihou se mi to podařilo naprosto dokonale. A nejen to. Myslela jsem na ni i během dne, kdy jsem se ke čtení nedostala. Nad hlavou mi proletěl pták a já si vzpomněla na Jacka, jak lovil v lese. Začal foukat vítr a před očima jsem měla Mabel, jak se utíká schovat domů. Ovšem přemýšlela jsem nad nimi i sama od sebe. Měla jsem k nim opravdu blízko a jejich příběh jsem velice silně prožívala s nimi. Mabel mi v mnohém připomněla mne samotnou, kromě pečení pohádkově vonících koláčů hlavně tedy v těch špatných vlastnostech. A bylo hrozně milé někoho takového najít, i když jen mezi větami v knize. A Jacka jsem měla ráda se vším všudy, i s těmi špatnými vlastnostmi. Dohromady tvořili nezapomenutelnou dvojici, manželský pár, kterému by vlastně mohl kdekdo závidět. Přes všechny strasti, chyby i lidské hlouposti totiž bylo nad slunce jasné, že se mají rádi a milují se. A ačkoli si to dávali najevo opravdu jen vzácně, vždy to bylo o to překvapivější, intenzivnější a krásnější.
Autorčino dokonalé líčení, kterým mě vedla Aljašskou krajinou a do detailů mi poodkrývala její kouzlo, způsobilo, že jsem se do této země tak jako Mabel postupně zamilovala. Uchvátil mě její surový, velice realistický popis zabíjení zvěře a boje o přežití, který jemně prolínal do okamžiků lásky a vášně. Napříč tomu, že byli Jack a Mabel na své city skoupí, příběh sám o sobě je nesmírně procítěný a vášnivý. Zároveň je i velice něžný a láskyplný. Pohádkový děj je vyvážen realistickými postavami, takže se nedá jednoznačně určit, pro koho byl napsán. Já jsem měla pocit, jako by byl na míru ušitý přímo pro mě, líbilo se mi na něm totiž úplně všechno; nebála bych se ho ale předčítat ani dětem, a stejně tak by si jej mohli zamilovat i dospělí. Myslím, že příběh o starších manželích, kteří touží po dítěti tak moc, že vdechnou život sněhové postavičce a obklopí ji veškerou svojí láskou, je natolik silný, originální a v autorčině podání nádherný, že musí zasáhnout a okouzlit naprosto každého. Rozhodně je to jedna z nejlepších knih, které jsem četla nejen v tomto roce ale za celý svůj život. A jsem strašně vděčná nakladatelství Fortuna Libri za to, že mi knihu nabídlo k recenzi. Z nepochopitelného důvodu mi totiž na regálech knihkupectví nějak unikla, a byla by věčná škoda, kdybych o takový zážitek ze čtení přišla. Každému, jemuž se stalo to samé, a knihu zatím nečetl, doporučuji, aby to udělal nyní; jsem si jistá, že nebude litovat...

Hodnocení: 6/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fortuna Libri, jehož spolupráce si velice cením...

8 comments:

  1. To vypadá moc zajímavě!:) Já vždycky když si přečtu nějakou tvoji recenzi, tak mám nutkání zahodit všechno, co teď čtu, a vrhnout se do tvé knihy, protože to tvoje nadšení se přenáší i na mě! :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. To je pěkné. Děkuji moc. Mám radost, že Tě mé recenze dokáží na knihy nalákat. Poslední dobou jsou mé recenze jen pozitivní, ale to proto, že mám štěstí na samé opravdu skvělé knihy, z čehož mám velkou radost, a přeji si, aby tomu tak bylo i nadále... :-)
      Děkuji za milý komentář. Měj se pěkně... :-)

      Delete
  2. Mám tuto knihu v seznamu "musím mít" knih a po tvé recenzi přidávám na přední příčky Vánočního seznamu ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tahle kniha si to rozhodně zaslouží, takže mám velkou radost, že Tě má recenze přesvědčila. Doufám, že si najde ještě mnoho dalších čtenářů, je to výjimečný příběh... :-)

      Delete
  3. Ty obálky mi přijdou nejhezčí první a poslední.. O knize jsem si kdysi něco málo četla myslím v MF dnes nebo někde, ukazovala mi to mamka, na dlouhou dobu mi to vypadlo z hlavy, ale když to tady teď vidím, budu si ji muset pořídit, přijde mi to jako přesně ten příběh, který bych chtěla číst a mohla milovat, děkuju za připomenutí. :)

    ReplyDelete
  4. Americká, Francouzská a Litevská se mi moc líbí. Nejvíc asi Litevská. Španělská obálka mi připomíná české obálky knih od Joa Nesba.

    ReplyDelete
  5. Tiež mám túto knižku doma a nesklamala ma. Ale aj keby som ju nepoznala, po prečítaní tvojej recenzie, by som si ju jednoducho musela kúpiť, s takym nadšením o nej píšeš :)

    ReplyDelete
  6. 1. a 5. nad knihou som váhala, ale recenzia ma presvečila :)

    ReplyDelete