Tuesday, 28 January 2014

CATHERINE

Původní název: Catherine
Autor: April Lindner
Překladatel: Ivana Nuhlíčková 
Nakladatel: Ikar 
Rok vydání: 2013 
Počet stran: 304 
Vazba: vázaná
 
Chelsea žila do svých sedmnácti let pouze s otcem. Její maminka za neobjasněných okolností zmizela, když jí byly teprve tři roky. Jednoho dne však objeví dopis psaný jejím rukopisem, odeslaný z New Yorku.

Poháněna touhou zjistit pravdu o své matce, rozhodne se Chelsea na vlastní pěst vyrazit do velkého města a udělat, co její srdce žádá. A tak se po odchodu jejího otce do práce, vypaří z domu, aniž by komukoli řekla, kam má namířeno.

Když stane před obrovskou černou budovou, nad jejímž vchodem se skví nápis The Underground, začíná o svém rozhodnutí pochybovat, ale už je pozdě vzít jej zpět. Odhodlá se a zazvoní na dveře, které se nachází z druhé strany rockového klubu.

Aniž by to tušila, dostane se tak do domu, v němž kdysi žila její matka. A aniž by to věděla, seznámí se se zahořklým Hencem, který býval její životní láskou.
 
„Měla jsem pocit, jako bych se narodila přesně pro tu chvíli. Můj život se otevřel jako květ krokusu, když začne vykukovat ze sněhu právě v okamžiku, kdy už by se zima nedala vydržet ani minutu."
 
Na tuhle knihu jsem se těšila od prvního okamžiku, kdy jsem se dozvěděla, že má vyjít. Vždycky jsem milovala sestry Brontëovy a jejich romány, ale od doby, co jsem si přečetla Jane, se mou oblíbenou autorkou stala také April Lindnerová. Její příběhy si opravdu užívám; líbí se mi, že ačkoli je hlavní dějová linie inspirována klasickými romány, postavy, prostředí i příběh jako takový, je čistě její. Je originální, přitažlivý a svým způsobem ponurý, temný a záhadný, podobně jako je tomu v románech Jana Eyrová a Na větrné hůrce.

Když jsem začínala číst, byla jsem ve velkém očekávání, ale hned po přečtení prvních stránek se mi na rtech rozlil úsměv, a já jsem si byla naprosto jistá, že si tuhle knihu užiju. Z knihy Jane jsem věděla, že autorka přesně dodrží konec klasického příběhu, takže jsem se po celou dobu čtení Catherine obávala, jak to s hrdiny dopadne. Už je to dlouho, co jsem Na větrné hůrce četla a nemohla jsem si na konec vzpomenout; pamatovala jsem si jen, že byl smutný, ale nesl i kousek naděje.

Kdo četl některé z děl sester Brontëových, jistě ví, jak jsou půvabná. Ale je tu něco, čím si mě April Lindnerová v knize Catherine získala snad ještě víc, než Emily Brönte. A sice to, že mě přiměla zamilovat se do jejích hrdinů. Zatímco při čtení Na větrné hůrce jsem obdivovala především krásu a jedinečnost autorčiných slov, při čtení Catherine jsem prožívala každou radost i smutek postav společně s nimi. Proto jsem se tak děsila toho, co mě čeká na poslední stránce.

Kniha je psaná z pohledu Chelsea i Catherine, takže se vlastně odehrává v přítomnosti i minulosti, díky čemuž má čtenář možnost postupně odkrývat tajemství, jimiž je matka Chelsea opředena, být při tom, jak vznikala epická láska mezi ní a Hencem, ale zároveň vidět, jak svůj život vede její dcera o mnoho let později, a být u toho, když se sama zamiluje. Autorka zkrátka ví, jak pohladit dívčí duši a zahřát ji u srdce, ale i jak ji rozplakat. Jsem přesvědčená o tom, že knihy od sester Brontëových nejsou pouze ženskými romány, rozhodně by je měli číst i muži a dokonce mám za to, že je osloví. U knih April Lindnerové netvrdím, že jsou to knihy i pro kluky, ale tím se nestávají o nic méně krásnými. Právě naopak, my holky si je můžeme do sytosti užít – rozplývat se v okamžicích velké lásky, plakat nad krutostí osudu a od začátku do konce svým hrdinům držet pěsti.

April Lindnerová píše každou větu s patrnou láskou k dílům sester Brontëových a svým dílem jim vzdává neuvěřitelně krásný hold. Její knihy jsou doslova oslavou yorkshirských spisovatelek s tragickými osudy.

Velmi se těším, s čím autorka přijde příště, možná to bude moderní převyprávění díla o trochu méně známé Anne Brontë, ale dost možná to bude něco z úplně jiného soudku – třeba se autorka odhodlá napsat něco zcela svého. Ať tak či tak, já vím, že mě nezklame ničím, a její knihy si vždycky s velkou radostí přečtu.

Hodnocení: 5/5
 
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji internetovému obchodu arara.cz. Knihu si na jeho stránkách můžete objednat právě zde...

5 comments:

  1. Hmm tak teď si mě teda nakopla, abych si jí pak taky někde sehnala. Jane se mi líbila a Catherine sice zní dost šíleně, ale mohlo by to být taky fajn :)

    ReplyDelete
  2. Skvělá recenze! :-) Opravdu jsi mě navnadila, Jane se mi líbila a Catherine zní docela, no řekněme zajímavě :-D Už se těším, snad si knihu brzy přečtu. :-)

    ReplyDelete
  3. Náádherná recenze :) Určitě si Catherine přečtu, i když mi bude trvat, než se k ní přes hory ostatních knih prokoušu :D

    ReplyDelete
  4. Nádherná recenze! Knížku mám doma a moc se na ni těším :)

    ReplyDelete
  5. Z velké části mám na knihu stejný názor jako ty. :) Mně se její knihy také líbí o něco více, než originály. Jsou mi bližší a lépe se s postavami sžiju. A jak jsi psala, že Na větrné hůrce jsi obdivovala především slova, která autorka volila, a u Catherine jsi vše prožívala, přesně tak jsem to měla i já. A to na tom miluju. Člověk, který si čtení nechává otrávit tím, že se kniha nedrží striktně předlohy, přichází o hodně. :)

    PS: Hledala jsem tvou recenzi na Hlavou v oblacích (pejru). Jsem jen slepá a nemohla ji najít, nebo jsi ji opravdu nepsala? :) Na sraze jsi říkala, že tě kniha zklamala, tak bych ráda věděla, co přesně se ti nelíbilo. :)

    ReplyDelete