Friday, 11 April 2014

Bez naděje

Původní název: Hopeless
Autor: Colleen Hoover
Překladatel: Jana Jašová
Nakladatel: Yoli
Rok vydání: 2014
Počet stran: 380
Vazba: paperback

Sky žije pouze se svojí matkou, která ji do jejích sedmnácti let učila doma a držela ji z dosahu elektronických a technologických vymožeností. Teď ale nastal čas, kdy Sky na své přání nastoupí do posledního ročníku střední školy. Jenomže co na tom, že se tam tolik těšila, když její nejlepší kamarádka, která jí měla být oporou v nejtěžších začátcích, odcestuje někam na druhý konec světa?

Brzy se Sky seznámí s klukem, kterého provází snad ještě horší pověst než ji, je to ale taky jediný kluk, který v ní vyvolává i něco jiného než otupělost. Holder jí ukáže, jak je důležité spoléhat se na vlastní pocity a nevěřit klepům a postupně mezi nimi začne vznikat velmi silné pouto.

Holder ve Sky začne probouzet bolestné vzpomínky, které ji mají dovést k tomu, kým vlastně je...


"Jediným správným měřítkem hlouposti některých kroků je čas..."

Pokud existují knihy, kvůli kterým člověk přestává žít vlastní život, jako že jsem o tom skutečně přesvědčená, Bez naděje právě takovou knihou je. Je jedno, v jak důležité životní etapě se zrovna nacházíte, jestli se potřebujete soustředit na něco jiného a knihu otevíráte jen pro chvíli odpočinku, protože jakmile se začtete do tohohle zatraceně emotivního příběhu, není cesta zpátky. Někde jsem četla, že pokud jste narazili na tu pravou knihu, přestáváte jíst i spát a nedokážete myslet na nic jiného - přesně jako když se zamilujete. A mně se to s touhle knihou stalo. V noci jsem se budila, a i když jsem měla víčka slepená únavou, musela jsem rozsvítit lampičku a honem si přečíst několik dalších stran, abych mohla spát dál. Naopak když jsem dočetla nějakou milou a šťastně zakončenou kapitolu, knihu jsem zavřela a po celý zbytek dne si v sobě uchovávala hřejivý pocit, než jsem se odhodlala číst dál s vědomím, že možná na další straně se stane něco, co mě totálně rozhodí. A to je další věc. Čtu takové množství knih, že už každý z příběhů neprožívám tak hluboce, jako když čte člověk jednu knihu do roka - to pak z ní mám mnohem silnější a dlouhotrvající zážitek než někdo, kdo za rok přečte desítky a desítky knih. Takže se stává jen střídmě, že mě nějaká kniha opravdu dokáže rozhodit. Ale Bez naděje mě nenechávala klidnou ani na vteřinu. Více takových knih a venku mě zajede auto na první křižovatce, protože se zapomenu rozhlédnout - takové všední záležitosti jdou zkrátka absolutně mimo mě, mám-li hlavu plnou nějaké fantastické knihy...

Colleen Hooverová je doopravdy neuvěřitelná spisovatelka a já mohu s jistotou říct, že si přečtu každou knihu, kterou kdy vydala a vydá. A to i kdyby to mělo být v nepřeloženém originále, neboť další takový intenzivní prožitek ze čtení si nemohu odepřít - dokonce ani když mému srdci hrozí infarkt. Ale dovolte mi v recenzi mluvit o této knize, jako by příběh za její vazbou byl opravdový, protože si prostě potřebuji zachovat vztah k jeho hrdinům, jako by byly skuteční. Nechci přemýšlet o tom, že je někdo napsal a teprve tím jim vdechnul život. Pro mě už teď doopravdy žijí. Já vím, jsem teď trochu dětinská, ale mám z toho radost - už dlouho se mi nestalo, abych takhle nad knihou smýšlela, jako by ji napsal sám život, nikoli spisovatel, jehož prostředkem byla klávesnice a fantazie...

Na této knize miluji, jak je intenzivní. Vážně, každé slovo ve spojení s příběhem mě uvnitř doslova rozechvívalo. Zpočátku se kniha zdá být tak nevinná, ale pak nabere takový obrat, že se z toho člověk vzpamatovává ještě hodně dlouho. Co však na knize miluji nejvíc, je to, že i když vypráví tolik drásající příběh, je vlastně plná naděje - a to i přesto jaký nese název. Opravdu bych si přála věřit, že tak úžasně silné pouto jako mezi sebou mají naši hrdinové, je možné zažít. A proto mám tuhle knihu strašně, strašně moc ráda. I když jsem se kvůli ní nevyspala dvě noci, i když mi několikrát vyrazila dech, i když jsem byla nucena hltat strany pořád dál, přestože už jsem ani nedokázala vstřebávat slova, ale prostě jsem se nemohla odtrhnout. Protože ačkoli je to fakt vyčerpávající, každý čtenář zbožňuje, když se mu taková kniha dostane do rukou. Ale jak často se to stává...?

Hodnocení: 5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Knižní klub, jehož milé a vstřícné spolupráce si velice vážím...

12 comments:

  1. S tímhle úplně souhlasím. Knížku jsem nejdřív pomalu rozečetla a pak si ji vzala jen tak na dobrou noc, že si přečtu pár stránek. No a skončila jsem brzy nad ránem s dočtenou knížkou a pocity, které mi nedaly spát. Opravdu perfektní knížka.

    (Mimochodem, jaký to je dortík na fotce? Vypadá velmi lákavě! :))

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ano, fakt působivá a neskutečná kniha...
      Je to malinový cheesecake z jednoho úžasného cukrářství - byl fakt strašně moc dobrý... :-)

      Delete
  2. Po této knize už dlouho velice toužím......Hrozně se těším, až si ji přečtu a budu se k vám nadšencům přidat(snad:)).Doufám, že mě nezklame, ale jinak nádherná recenze. Klobouk dolů!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jsem si téměř na sto procent jistá, že Tě taky chytne za srdce. Ona je totiž navíc velmi krásně napsaná... :-) A děkuji za moc hezký komentář...

      Delete
  3. Tuhle knihu si prostě musím přečíst :) a hrozně se těším až se do ní pustím :)), vidím to že to bude asi hrozně brzo a snad se mi bude líbit jako tobě :). Jinak moc krásné fotky a taky moc povedená recenze :)).

    ReplyDelete
  4. Už několikátá pochvalná recenze, asi se po ní budu muset doopravdy mrknout, ten silný příběh mi nedá pokoj. Jsem zvědavá, zda to bude jedna z "osudových" :)

    ReplyDelete
  5. Spoustu pochval na tuhle knihu. Mám jí jako e-knihu určitě do ní někdy půjdu :) Moc pěkná recenze Veru a krásné fotky, líbí se mi jak to máš tak krásně poskládané na té fotce, to mi vůbec nejde :) Ano nejdůležitější je nevzdávat se naděje! Písnička krásná, taky můj styl :)

    ReplyDelete
  6. Tak teď jsem si naprosto jistá, že si Bez naděje přečtu! Jsem ráda, že někdo u čtení prožívá podobné pocity jako já. To, co popisuješ, se nedá zažít často, ale když už, je to napořád :) Naprosto skvělá recenze!

    ReplyDelete
  7. Tuto knihu jsem dostala jako narozeninový dárek. Strašně se těším. A určitě vím, že brzo začnu pátrat i po Ztracené naději.

    ReplyDelete
  8. Před pár dny jsem ji dočetla a totálně se zamilovala. Aniž bych četla tvoji recenzi před napsáním té své, koukám, že i tak máme ohledně knihy podobné myšlenky, což je opravdu milé :). Nádherná recenze, plně vystihuje to, jak je nádherná samotná kniha :).

    ReplyDelete
  9. Taaak, dneska začínám číst snad usnu :) Jinak skvělej blok už o něj čučím hodinu:D

    ReplyDelete
  10. Anonymous12/5/15 21:09

    Naprosto úžasná knížka. Já ji přečetla za jeden den.

    ReplyDelete