everyday post| Mr. Postman

Dneska se s vámi chci podělit o radost, kterou mi udělala Veru z Knižní louky svým dopisem. Tohle je vážně něco - můj první dopis od čtenářky, který mi přišel domů poštou. Není to krása? S Verunkou si často píšeme přes internet - protože je to člověk, jenž oplývá úžasnou a tou nejmilejší slovní zásobou, a také nás spojuje hodně zálib -, ale tímhle mi udělala neskutečnou radost. (Vážně, Veru. Jsi zlatá.)

Když jsem před rokem a pár měsíci zakládala tento blog a dala mu jméno Knižní přátelství, nikdy by mě nenapadlo, že mi přinese právě nová přátelství, ale je to skutečně tak. Od té doby, co jsem se osmělila a začala chodit na knižní srazy, jsem poznala tolik báječných lidí, jako se mi za celý dosavadní život nikdy nepoštěstilo. Rozhodně to považuji za tu nejkrásnější odměnu za psaní blogu a právě kvůli těmto lidem s tím ani v nejmenším nehodlám skončit...

Verunko, ještě jednou děkuju! Těším se, až se zase uvidíme a pořádně si popovídáme o Eragonkovi, Ready Player One a dalších knižních láskách...