Saturday, 2 August 2014

Theme on Saturday #6| Kniha versus e-kniha


"Pokoj bez knih je jako tělo bez duše."
(Cicero)

Jakožto velká milovnice knih jsem byla e-knihy dlouhý čas zarytým odpůrcem. Odmalička totiž miluji papír; když jsem byla malá, nenašel by se u mě žádný, který by nebyl z obou stran pokreslený. Kreslila jsem dlouhé hodiny a bylo mi jedno co. Dnes už se bohužel kreslení nevěnuji tak moc, jak bych si třeba přála, ale u papíru jsem zůstala. A musím říct, že čtení mě dělá mnohem šťastnější, než kdy kreslení dokázalo. Slova jsou pro mě strašně důležitá, stejně jako myšlenky, příběhy, naděje a sny, které mi poskytují. Papír je pro mě prostředkem, díky němuž mohu být ve spojení s těmi nejúžasnějšími lidmi, které bych jinak neměla možnost poznat. Ovšem díky knihám je mohu znát a vyslyšet a nechat se jimi inspirovat. Samozřejmě, že ve sdělení není u knihy a e-knihy žádný rozdíl, jde o to, že pro mě je právě z hlediska kontaktu s autorem hrozně důležité držet knihu fyzicky v rukách, po přečtení mít možnost uložit ji mezi ostatní knihy v mé knihovně, a pohledem na ni v sobě vyvolávat vzpomínky. Pokusím se vám přiblížit mé pocity přirovnáním ke konverzaci - dopisovat si s přítelem přes internet je rychlé, efektivní a jednoduché, ale nikdy to nemůže nahradit osobní setkání, kdy se svého společníka můžete dotknout, slyšet jeho smích a vidět mu do očí. Knihy pro mě představují takové živé společníky - potřebuji je mít u sebe, což je jeden z mnoha důvodů, proč na knihu v tištěné podobě nedám dopustit. 
E-knihy mají nepopiratelně spoustu výhod, které jsem schopná objektivně vnímat, a proto je nezatracuji. Kdybych se například z náhlého popudu rozhodla odcestovat do zahraničí na několik týdnů, nebo i měsíců, e-knihy by byly dokonalým způsobem, jak nepřestat číst. Mohla bych si je kupovat odkudkoli a táhnout si jich s sebou třeba stovky. Nebyla by pro mě nedostupná žádná kniha; nemohlo by se stát, že bych si doma nějakou zapomněla a musela čekat třeba i dlouhý rok, než bych se vrátila domů a směla si ji přečíst. Také by se nestalo, že by mi knihy došly, a já se musela ze zoufalství vypravit do místního knihkupectví a koupit si knihu v místním jazyce (který bych třeba vůbec neovládala). To všechno je úžasné, avšak pro mě jsou knihy skutečně srdeční záležitostí. Zní to jako klišé, ale je to tak. Nečtu je jen pro tu danou chvíli, žiju jimi a čerpám z nich energii i roky poté, co jsem je dočetla. Jsou pro mě vzácností a snažím se je uchovat. Knihy jsem vždycky vnímala jako to nejkrásnější dědictví, jaké po sobě člověk může zanechat. Moje knihovna je místo, které mě představuje a někdo pozorný by se toho z ní o mně mohl mnohé dozvědět. Dělá mě šťastnou představa, že všechny mé knihy po mě jednou zdědí ti nejbližší a prostřednictvím jejich stran mi porozumí. Knihy mají tu sílu změnit člověku život, proto nemůže být cennějšího daru.
Někdo by mohl namítnout, že knihy zabírají spoustu místa, zato imaginární knihovna ve čtečce je prakticky nekonečná. To je sice pravda, ale ani v tom nespatřuji výhodu. Jednak proto, že dům bez knih, ať už třeba se čtyřmi čtečkami, je nesmírně prázdný a nudný. Vím, o čem mluvím. Než jsem svůj pokoj zaplnila knihami, byl studený a holý, a kdykoli mě někdo navštívil, litoval mě, jakou tam mám zimu. A pak také mít ve čtečce stovky, nebo dokonce tisíce knih, vám brání v tom, dostat se k těm nejlepším; čtete knihy, které byly na internetu po omezenou dobu za pár korun, a tak jste si je hned přidali do čtečky, ačkoli jindy byste po takové knize třeba vůbec nesáhli. Abych byla upřímná, docela by mě zajímalo, co by člověk dělal, kdyby o čtečku z nějakého důvodu přišel? Pozbyl by tak všechny své knihy? Ano, někdo prozíravější by je možná měl uložené ještě v počítači. Ale ten já mám například plný fotek a dalších věcí, knihy už by se mi tam rozhodně nevešly...
Když jsem jela letos na dovolenou autobusem, četla jsem cestou e-knihu Bílá jako sníh, rudá jako krev, a bylo to skvělé, protože jsem mohla číst i v noci, kdy mi nešlo spát. Knihu jsem během cesty přečetla celou a krásně mi to s ní uteklo. Ovšem problém je, že jsem si pak ani nepamatovala autorovo jméno, neboť jsem e-knihu vždy otevřela rovnou na straně, na které jsem skončila. Když neustále beru do rukou fyzickou knihu, pokládám ji na stůl a podobně, mám spoustu příležitostí vrýt si jméno do paměti. Nikdy by se mi tedy nemohlo stát, že přijdu do italského knihkupectví, budu toužit po jejím originále, ale nevzpomenu si, kdo ji napsal. Také musím říct, že když čtu e-knihy, mezi sebou mi začínají lehce splývat - nemohu je totiž od sebe rozlišit barvou a texturou papíru, specifickou vůní, formátem či tloušťkou. V e-knihách také mnohdy chybí ilustrace a mapy, které obohacují nejen příběh, ale i mou výtvarnou duši. A s tím souvisí poslední věc - e-knihy vůbec nejsou fotogenické. A fotografie jsou pro mě hned po knihách tou nejinspirativnější věcí vůbec. Takže to shrnu, protože už jsem toho napsala příliš mnoho (i když mám pocit, že jsem se ještě nevyjádřila ke všemu). E-knihy jsou rozhodně fajn, ale opravdickou knihu mi zkrátka nikdy nenahradí...

Čtete pouze e-knihy, nebo naopak pouze papírové knihy? Či spíše patříte ke čtenářům, kterým je jedno, jakým způsobem je jim příběh předkládán? Jaké výhody či nevýhody v e-knize spatřujete?



9 comments:

  1. Anonymous2/8/14 11:52

    Já knihy miluju! Není nad to se podívat do své knihovny a potěšit se. A na čtečce vidím jediný pozitivní důvod to, že se nihy nemusí kupovat, protože já za knihy utrácím celkem dost, ani nevycházím s kapesným.

    ReplyDelete
  2. Vyhody citaciek su v usetrenych peniazoch a priestore, su urcite praktickejsie. Ale ja som napriek tomu za papierove knihy. Milujem ich vonu, kazdu knihu si musim najskor ocuchat - som uchylacka viem :-D - milujem aj to ze moje knihy zaberaju vela miesta pretoze pri pohlade na kniznicu som stastna, rada sa s knihami mojkam oprasujem ich a premiestnujem. Nevadi mi ani nosit hrubocizne knihy v kabelke, aj ked sa mi tam uz nic ine nezmesti a ruka mi ide odpadnut... A v neposlenom rade - do citacky si nedas zalozku! Mam ich asi milion a tesim sa z nich tiez :-) Takze za mna papierove knihy urcite, nad citackou ani neuvazujem

    ReplyDelete
  3. Ach ty fotky, jsi talent vážně!
    Jinak čtu knihy jak ve čtečce, tak i ve fyzické podobě. Mě je to docela jedno, ale jedno vím určitě. Ty nej knihy, které mě vezmou za srdce, od kterých se nemůžu odtrhnout, u kterých se od srdce zasměju i pobrečím a u kterých nemůžu ani dýchat, jak úžasný jsou, tak ty musím vlastnit fyzicky. Ale taky mám ráda, když si můžu knihu ošahat, očuchat, prohlédnout od první do poslední stránky. Bohužel u bichlý, které mají více jak 1000 stran je to někdy obtížné. :)

    ReplyDelete
  4. Mám čtečku, ale stejně jako ty jsem se do ní nezamilovala. A prakticky ze stejných důvodů - mám ráda knihy, mám ráda, když si na ně můžu sáhnout, když si můžu někde sednout/lehnout/stoupnout a otevřít knihu na rozečtené stránce, čichat vůni papíru a nasávat esenci příběhu. A ano, knihy jsou mnohem fotogeničtější a bez nich si svůj pokoj neumím představit. Já mám svou vlastní knihovničku už od deseti let, takže se nedá mluvit o tom, že bych měla někdy ten můj malý pokoj prázdný, ale určitě by bez těch několika dřevěných poliček postrádal kouzlo. :)

    ReplyDelete
  5. Mám to stejně. Výhoda čtečky je hlavně v tom, že si ji můžu vzít na dovolenou a mít v nich třeba 500 knih, z nichž mohu vybírat. Nebo kvůli recenzním e-bookům. Ale jinak není nad to mít všechny ty knihy ve své knihovničce a už jen se kochat pohledem na ně :)

    ReplyDelete
  6. To přirovnání k setkání s přáteli je krásný! Osobně mám moc ráda obojí, knihy i e-knihy. Ale zatímco e-knihy jsou pro mě spíš praktickou záležitostí (lehčí, menší, větší pohodlí a okamžitá dostupnost), fyzická kniha je pro mě fetiš a zkrátka "to pravé" :)

    ReplyDelete
  7. Tak já byla kdysi velikým odpůrcem čteček, až do té doby, než jsem zjistila, že jsou už určité tituly dostupné pouze v PDFku, takže jsem si musela čtečku koupit... Ovšem, jak už to bývá, čtečka mi leží vypnutá už půlroku na poličce mezi normálníma knihama :-) Mám v ní sice stažené nějaké knihy, ale pořád nejsem schopná ji vytáhnout a přečíst :-D Prostě, papíru se nic nevyrovná. Ale stejně, jednou ty knihy, které tam mám natahané budu muset přečíst.

    ReplyDelete
  8. Presne si vystihla všetky klady a zápory čítačky a klasických kníh. V tomto tvojom názore s tebou úplne súhlasím. Napísala si to tak pekne,pričom si, ale nehanila ani jedno a ani druhé. Práve som sa aj s priateľom bavila o čítačke, lebo jedna naša známa ju vlastní a priateľovi som poslala tvoj článok :) Tiež bol nadšený ako perfektne si vystihla podstatu veci, a pritom nie je článok ani zdĺhavý a ani nudný. Obom sa nám veľmi páči tvoje prirovnanie e-knihy k priateľovi, s ktorým si píšeš len cez internet. Presne tak to je, v dnešnej uponáhľanej dobe je uprednostňovaný kontakt pomocou internetu a výdobytkov modernej techniky, čo je dosť smutné, no v niektorých prípadoch aj nevyhnutné. Je teda len a len na nás, pre ktorú variantu sa rozhodneme. Naozaj krásny článok a rubrika "Sobota na tému" ma veľmi baví, už sa teším na ďalšie články :)

    ReplyDelete
  9. Já jsem zatím ještě žádnou e- knihu nečetla. Mám sice tři e- knihy v mobilu, ale zatím jsem se k nim ještě nedostala. Ale myslím si, že papírová kniha je nejlepší. Souhlasím se vším co si v článku napsala :)

    ReplyDelete