Saturday, 27 September 2014

Theme on Saturday #13| Knihkupectví versus e-shop

"Knihkupectví je jeden z mála důkazů, že lidé stále myslí."
(Jerry Seinfeld) 

Knihkupectví jsou plná skvostů a někdy mezi nimi můžete najít vyslovený poklad. (Myslím poklad pro vaše srdce, protože pro každého představuje poklad nějaká jiná kniha). Mně se to za poslední měsíc stalo hned čtyřikrát. Což mě inspirovalo k sepsání tohoto článku.

Já sama knihy nakupuji všemi možnými způsoby. Přestože mám svá oblíbená, chodím do všech knihkupectví ve svém městě; navštěvuji nejrůznější antikvariáty; objednávám knihy z nakladatelských e-shopů a hledám je na internetových bazarech. Je pro mě ovšem pravidlem, že z internetu kupuji konkrétní, předem vybrané knihy, zatímco do knihkupectví a antikvariátů si chodím pro tři oříšky. Tím myslím, že nechám náhodu, aby mě k nějaké knize zanesla. Vždycky to funguje.
Je zde několik obecných výhod a nevýhod, které skýtá jak kamenné knihkupectví tak e-shop. Největší výhodou internetových knihkupectví jsou bezpochyby ceny. Mnohdy jsou o dvacet a více procent nižší. Kromě toho je nákup přes internet velice rychlý a lenošný, a často se stává, že jsou skladem i knihy, které jsou již na prodejnách rozebrány. Ať už uděláte jakkoli velký nákup, nemusíte se s ním tahat, bude vám bez námahy doručen domů. Ovšem nepřála bych vám, abyste museli některou z objednaných knih reklamovat. To pak musíte nejprve někoho kontaktovat e-mailem, poté napsat písemné vyjádření o tom, co je s knihou v nepořádku a knihu složitě poslat zpátky. A pokud nechcete peníze za poštovné navíc hradit sami, jste nuceni vyplnit další formulář. A nakonec vám nezbyde, než dlouze čekat na novou knihu, která tentokrát snad už přijde v pořádku. Co k tomu říct? Snad jen doufat, že ta kniha nebyla zamýšlená jako dárek pro někoho, kdo měl narozeniny druhý den...
V knihkupectvích jsou knihy drahé, ale z jejich koupě mám vždycky mnohem větší radost. A to nejen proto, že si knihu mohu sama vybrat, a tak se mi nestane, že bych si domů odnesla poškozenou. Jde o tu atmosféru, která se vznáší všude kolem. Občas je na tom něco docela magického. Do knihkupectví nechodím pouze za účelem kupování knih, chodím si tam pro dobrou náladu. Je to balzám na duši, který mi pokaždé pomůže z pošetilých splínů. Je to zvláštní, ale když navštívím knihkupectví, stane se vždy něco kouzelného. Najdu knihu, po které jsem dlouho toužila, a i když nebyla k dostání, najednou ji vidím. Je přímo přede mnou a čeká na mě. Nedovedu dostatečně popsat svoji radost, která mě v tu chvíli naplní. A i když u sebe mnohdy nemám ani korunu, abych si mohla nějakou knihu pořídit, stejně vždy odcházím dokonale šťastná a harmonická. Stačí mi procházet se mezi knihami, plánovat, kterou si přečtu a čas od času nějakou vytáhnout z police, zalistovat jí a přečíst si pár vět.
Mojí nejmilejší činností je zkoumání knih zevnitř. Vždy, když mě nějaká zaujme, zvědavě nahlédnu pod její obal, abych zjistila, jakou si nakladatelství dalo práci s vazbou. Poté prozkoumám předsádku a nakonec se podívám, jaký druh písma byl použit u nadpisů kapitol. Často jsou to právě tyto drobnosti, které mě přesvědčí, abych si knihu koupila. A právě tohle mi také při nákupu přes internet chybí. Pro mě je nákup knih událost. Proto nejraději nakupuji v knihkupectvích s kavárnou, kde si předtím nebo potom mohu vypít cappuccino a dát si něco dobrého. Jako vůbec největší plus pro chození do kamenných knihkupectví ale vidím lidi. Když propadnete špatné náladě, potřebujete potkat lidi, kteří vás vytrhnou ze špatných myšlenek - stejně tak jako když jste šťastní, musíte být obklopeni lidmi, aby to tak zůstalo. Líbí se mi, že v knihkupectví vždy nějaké potkám. S některými se střetávám častěji, a tak se spolu postupně začneme dorozumívat přátelskými úsměvy, s jiným se potkám prvně, tak jako tak mě ale jejich přítomnost potěší. Ačkoli se totiž neznáme, máme spolu něco společné...
Bez svých výprav do knihkupectví a antikvariátů bych se možná nikdy nedozvěděla o některých knihách, nebo by mi to trvalo mnohem déle. V tomto měsíci by mě naprosto jistě minula Malá princezna - kniha, na kterou jsem čekala dlouhá léta. Také kniha Jednoho dne, možná... od Lauren Graham, o níž jsem neměla ani ponětí, že vyjde v českém překladu. Nevěděla bych o novém vydání Hlavy XXII a nenašla bych mou milovanou Tess z d'Urbervillů od Thomase Hardyho, jejíž hledání jsem už dávno vzdala. Je na tom skutečně něco úžasného chodit mezi regály plnými knih a najít mezi nimi jednu jedinou, která se váže k vašemu srdci. Je to jako jít po ulici plné cizích tváří a mezi nimi poznat tu, která patří blízkému příteli. Ať má internetový obchod  kolik chce výhod, takový pocit ve vás vyvolat nikdy nedokáže...

7 comments:

  1. Moc krásně napsáno!!! :-)

    ReplyDelete
  2. Já, právě tímto způsobem, v knihovně narazila na knihu Na hraně zapomnění, která je nyní mou srdcovkou. Pak také i Než jsem tě poznala, která na mě zapůsobila stejně. Ale ještě lepší jsou knihovny, kde jsou knihy, které skoro nikdo nezná. Knihy staré několik let, které se už dnes neprodávají a ani nejsou k dispozici u nakladatelství. Tam jsem narazila na daleko více úžasných knih, jako je CHERUB.

    ReplyDelete
  3. Krásně a výstižně sepsáno, jen co je pravda! Mám to stejně tak :) Já jsem takto náhodně nedávno narazila na kouzelnou knihu Orsona Scotta Carda s názvem Zakletá. Úchvatná podzimní obálka byla prvotním důvodem, proč jsem po ní sáhla. A pak jsem ji otevřela, přečetla anotaci na zadních deskách... a s nadšeným úsměvem jsem věděla, že se mi na milion procent bude líbit :)

    ReplyDelete
  4. Anonymous27/9/14 20:24

    Do jakých antikvariátů chodíš? :)

    ReplyDelete
  5. Výstižně napsaný, krásný... =) Pro mě to teda tak nějak neplatí, knížky většinou objednávám po internetu a do knihkupectví taky zcela neromanticky chodím cíleně pro něco, nebo mám aspoň zhruba vybráno, co bych chtěla, a rozhodnu se tam. No jo, holt jsem spíš praktickej typ, za to nemůžu... =D

    ReplyDelete
  6. To vydání Hlavy XXII je úúúúúžasný! Nikdy v životě mě tolik neštvalo, že jsem tak švorc. Co když se na mě už nedostane?! :) A já to často dělám tak, že v knihkupectví si vyberu knihy, které bych ráda, chodím se tam jimi kochat... a pak si je objednám z netu třeba ještě s dalšími, které jsem si přála. Jsem holt šetřílek. Občas mi to ale nedá a vyhraje potřeba mít knihy okamžitě a střelhbitě doma, takže knihkupectví vyhraje :)

    ReplyDelete
  7. Úplně ti rozumím. Pokud se nemýlím, jsi z Brna - jaká knihkupectví máš nejraději?
    Já velmi ráda chodím k Barvičovi. A z antikvariátů jsem si zatím vytipovala jen jeden na Kotlářské, protože chodím každý den okolo a jsou tam velmi ochotní a milí.=)

    ReplyDelete