Saturday, 8 November 2014

Theme on Saturday #17| So many books, so little time...

"Pospěšte, abyste přečetli nejlepší knihy. Není jich mnoho a může se státi, že váš život uplyne, než-li si je přečtete."
(Henry David Thoreau)

"Tolik knih a tak málo času." Tenhle citát, jehož autorem je Frank Zappa, zná bezpochyby každý čtenář. Všechny milovníky knih trápí skutečnost, že za svůj život nemohou stihnout přečíst každičkou knihu, na kterou narazí. Přáli bychom si, aby den měl alespoň osmačtyřicet hodin, abychom mohli přečíst dvakrát tolik knih. Z nedostatku času si musíme mezi knihami vybírat. Pečlivě volit tu, kterou stojí za to číst. A mnohdy propadáme depresím, když zjišťujeme, že nepřečtených knih je stále tisíckrát víc než těch přečtených. Takové pocity mě většinou přepadávají při návštěvách knihkupectví, kde vždy narazím na velkou spoustu nových knih. Můj seznam přání se tak neustále prodlužuje a počet nepřečtených knih v mé knihovně navyšuje.
Moje mamka nechápe, jak vůbec mezi tím množstvím nepoznaných příběhů, dokážu vytrvale číst pouze jednu knihu. Říká, že když se do jedné knihy začte, zatímco na jejím nočním stolku leží pět dalších, rozečtenou knihu odloží a pustí se do některé další. Jen aby zjistila, jestli třeba nebude lepší než ta první. Na jednu stranu jí rozumím; má strach, aby jí něco neuteklo. Ale já vím, že s knihami je to jiné než s životem. Nikdy nikam neutíkají. Knihy jsou trpělivé a počkají na nás, jak dlouho bude třeba. Nakonec vždy přijdou v tu pravou chvíli, aby nás utěšily, pomohly pochopit život kolem nás, napomohly nám v rozhodování a ukázaly správnou cestu...

Při čtení se nikdy nedokážu přimět ke spěchu. Knihy jsou pro mě naopak symbolem klidu, zpomalení zbrklého koloběhu života. Člověk by si měl umět najít chvilku, sednout si a nerušeně se začíst. Pro mě je to ten nejlepší způsob meditace, jaký jsem kdy poznala. U čtení si třídím myšlenky, vyrovnávám se s tíživými situacemi a nacházím klid v duši. Nepřeji si, aby se pro mě ze čtení stala stresující záležitost, při které budu zas jen někam spěchat. Knihy jsou přece o něčem jiném. Čtu je pro radost i poučení a pro pocit, že nejsem sama. Abych z knih mohla získávat zkušenosti, musím si je pamatovat. Proto je důležité číst pomalu a důkladně, vnímat obsah slov a přemýšlet nad nimi. Jedině tak mi kniha skutečně dokáže něco přinést, obohatit mého ducha.
Přestože čtení je jednou z činností, u které čas utíká nejrychleji, nedokážu se vzdát pořádně tlustých knih. Neskutečně mě baví trávit dlouhý čas ve svém oblíbeném příběhu. Například Mapu času od Félixe J. Palma jsem četla téměř tři týdny a vždycky jsem se už nemohla dočkat večera, až se vrátím domů z novinové redakce a opět se začtu. Protože jsem v knize žila tolik dní, zapůsobila na mě mnohem více než jiná, která mě dovedla na konec za pouhé dva dny. Je to asi podobné jako s lidmi, kteří nám vstupují do života a potom zase odcházejí. Ty, kteří se tam zdrží déle, si lépe pamatujeme. Snad chápete, co tím chci říct. Číst kratší knihy jen proto, abych jich přečetla víc, pro mě není řešením.

Neříkám, že by nebylo skvělé přečíst pravidelně pět knih za týden, ale myslím, že čtení by zkrátka nemělo být o závodění s časem. Nevadí, že jsem nestihla přečíst všechny dětské knihy, když jsem byla malá, protože teď mi můžou dělat stejně tak velkou radost. A nevadí, že nestihnu přečíst všechny knihy ze své knihovny do konce roku, na každou nakonec totiž přijde ta pravá chvíle. Myslím, že opravdu důležité není to, kolik knih přečteme, ale spíše to, kolik si z nich odneseme...

Zkuste si jen na chvilku představit, že bychom všichni měli přemíru času, ale příliš málo knih. Nebylo by to nakonec mnohem horší?

17 comments:

  1. Ty tvoje fotky jsou opravdu dokonalé. Krásný článek. :))

    ReplyDelete
  2. Krásný článek. Já se s tímto tématem úplně ztotožňuji. Mám tolik knížek, které chci číst, ale nemám na ně čas. Potom se snažím číst rychle, ale je pravda, že často si kvůli tomu knížky pořádně neužiji.
    Krásné fotky!

    ReplyDelete
  3. Ty první hodinky jsou perfektní!=) A moc se mi ta tvá úvaha o knížkách a čase líbila. Dnes jsem vyndávala knihy z krabic do nové knihovny a užívám si i jen ty momenty, kdy knihy beru do rukou. Je to práce, kdy prožívám každý moment.=)

    ReplyDelete
  4. Nemám co dodat. Ve všem souhlasím. Když na knihu moc spěchám, neužiju si ji. Tak to většinou končí s povinnou četbou, kterou čtu na poslední chvíli, protože se k ní nikdy nedokopu dřív. A když mě nějaká kniha tak baví, že ji přečtu v rámci několika hodin, musím ji pak stejně číst znova, protože už sice vím, jak dopadne, ale neužila jsem si to krásné. Krásný styl psaní, nebo popisy krajiny, nebo akční scénu, které jsem při prvním čtení přelétla očima. Takže když číst, tak buď pomalu, nebo několikrát :) Jinak opět máš úžasné fotky...
    A ještě jsem se chtěla zeptat: Kolik knih tak za týden přečteš? Protože já opravdu na rychlost nčtu, a protože ty zjevně taky ne, bylo by zajímavé nás porovnat :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ach ano, povinná četba je také kapitola sama pro sebe, jistě jí někdy věnuju Sobotu na tíéma. :-) Moc Ti děkuji za milý kometář, jsem ráda, že se Ti tento příspěvek líbil... A co se týče Tvé otázky, poslední dobou přečtu tak maximálně jednu knihu za týden. Ale co, někdo jednu knihu nepřečte ani jak je rok dlouhý, že... ? :-)

      Delete
  5. Souhlasím a ty fotky! Bože to je prostě nádherná práce. Doufám, že se tím živíš!!! Já chci na tvou výstavu, jsou dokonalé, už jen samotný nápad na ty fotky je úžasný a zpracování tomu dodává tu dokonalost. ♥

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji Ti za tak krásná slova. Velmi jsi mě jimi potěšila. Opravdu mě těší, že se Ti mé fotografie tak líbí. Neživím se jimi sice, ale dalo by se říct, že díky focení jsem já sama živa. :-) Až jednou budu mít výstavu, budeš první, koho na ni pozvu... :-)

      Delete
  6. Musím říct, že článek je fakt krásně napsaný, a se vším souhlasím. Já mám momentálně rozečtenou Gejšu a je to hodně silná kniha.. myslím, že film to pořádně neukázal, ale kniha je prostě strhující. Určitě ji všem vřele DOPORUČUJI

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji Ti za kezký komentář, milá Kamčo. :-) A Gejša je rozhodně na mém čtecím seznamu... :-)

      Delete
  7. A já se honím, že nestihnu knižní výzvu na goodreads :D právě jsi mě přinutila přehodnotit moje stanovisko ke čtení... opravdu jsi to moc krásně sepsala :)

    ReplyDelete
  8. Dokonalé fotky a kouzelně napsané! :) :) Miluju tvé články :)

    ReplyDelete
  9. Jako vždy krásně napsané a vyfocené! Taky mám pocit, že když čtu knihu delší dobu, že mám pocit, že jsem s ní strávila víc času a tak jsem měla možnost se s ní více sblížit :)

    ReplyDelete
  10. Skvely clanek a souhlasim s tebou. Take se mi doma hromadi mnozstvi neprectenych knih ale touha si je precist je nesmirna. a i tve fotky jsou dokonale

    ReplyDelete
  11. Fotky s hodinami jsou naprosto dokonalý nápad a to souznění mezi těmito předměty je neskutečné :)
    Svými úvahovými články mi vždy poskytneš svůj strašně zajímavý úhel pohledu až ke konci čtení nemohu nikdy jinak, než s tebou souhlasit. Prostě dokonalý článek, jako vždy :) Moc ráda se k tobě vracím, protože se nikdy nebojíš rozepsat se o tom, co skutečně cítíš, ať už to je jakékoli téma :) Jen tak dál, Verunko :)

    ReplyDelete
  12. Posledná veta ma dostala. Proste, krásne napísané ako vždy. :)

    ReplyDelete
  13. Píšeš a fotíš tak nádherně! :-) Všechno jsi vystihla s takovou lehkostí, moc se mi líbí tvůj styl psaní. :)

    ReplyDelete
  14. Myslím si, že máš naprostou pravdu! Krásně si to napsala a ty fotky to skvěle oživily. A ten citát na začátku se mi strašně moc líbí. Musím si ho někde zapsat :)

    ReplyDelete