Thursday, 30 April 2015

Irises

Autor: Francisco X. Stork
Nakladatel: Arthur A. Levine Books/Scholastic Inc.
Rok vydání: 2012
Počet stran: 290

Sestry Kate a Mary potká rodinné neštěstí. Jejich matka zůstala po nehodě uvězněná v posteli; není schopná se o sebe postarat, ba dokonce ani sama uvažovat. Celé dva roky je jako tělo bez duše, které se Mary s otcem uměle snaží udržet při životě. Zatímco Kate už se dávno smířila s její ztrátou,  Mary stále nepřestává doufat v zázrak jejího uzdravení. Avšak když znenadání umře jejich otec, sestry poznají život z ještě krutější stránky. Musejí se o sebe samy postarat a naučit se spolu přes veškerou odlišnost svých povah vycházet. A co je nejdůležitější - nakonec budou muset učinit to nejtěžší rozhodnutí, které jediné je může osvobodit...

"Love is the denial of self. We must choose what is best for others first, regardless of whether it hurts us or not, regardless of whether it hurts them or not. For the truth of love may at times even require us to hurt the people we love. We need to be awakened, sometimes through pain, to recognize the true nature of love."


"We can live without faith, but not without hope, not without some kind of hope that we can make our lives mean something. Without hope we are empty."

První kniha, kterou jsem od Fracisca X. Storka četla - Marcelo ve skutečném světě - byla tak nádherná a natolik mě zasáhla, že jsem neočekávala, že by se mnou podobným způsobem mohl pohnout další z jeho příběhů. Samozřejmě jsem věděla, že i kniha Irises bude překrásně napsaná - protože jeho vytříbený styl psaní je něco, co se jen tak nezapře -, ale neočekávala jsem, že mě opět tolik osloví svým tématem. Avšak stala se mi stejně blízkou jako ta první. Když čtu jeho knihy, mám pocit, jako by ke mně promloval. Jeho hlas je mi velmi blízký. A moc se mi líbilo číst tentokrát jeho vlastní slova, nepřeložená do češtiny, ale přesně taková, jaká sám použil. Bylo na tom něco docela magického...

Když jsem poprvé dočetla Marcela ve skutečném světě, byla jsem plná dojmů a cítila jsem velkou potřebu autorovi napsat a vyjádřit svoje nadšení z jeho knihy. Když jsem pak obdržela jeho odpověď, byla jsem štěstím bez sebe. To, že si udělal čas, aby odepsal, mi o něm mnohé prozradilo. V e-mailu byl ke mně milý a laskavý stejným způsobem, jakým na mně působí ve svém psaní. Jeho knihy mají moc čtenáře zasáhnout a přimět jej k úvahám o životě a dokonce něčem, co jej ještě převyšuje. Právě díky Marcelovi jsem poprvé pocítila touhu přečíst si Bibli a v průběhu čtení jsem také cítila jakousi zvláštní pokoru, která člověka obklopí, když vejde do překrásné malované kaple a v podobných chvílích. Dříve ani později se mi nic takového u žádné další knihy nestalo. Snad proto se pro mě stala tak moc výjimečnou.

Byla jsem nesmírně překvapená a potěšená, když Francisco X. Stork vyjádřil přání poslat mi jeho nejnovější knihu Irises. Člověku se jen tak nestává, aby jej kdokoli z nezištných důvodů obdaroval knihou. Obzvláště pak, když ten někdo obdarovávaného člověka vlastně ani nezná a žije na druhém konci světa od něj. Ale jak jsem měla možnost pana Storka poznat z jeho knih, myslím, že přesně takovéto činy vyjadřují jeho podstatu. Poznala jsem, že mu udělalo opravdu upřímnou radost vědomí, že mi jeho kniha něco dala. A měla jsem pocit, že přesně to je také jeden z důvodů, proč píše. Protože jeho knihy mohou čtenářům přinést něco velmi cenného, jsou-li tomu jejich srdce otevřená, a on je ochoten se o to podělit...

Příběh Mary a Kate pojednává o sesterském vztahu, o lásce ve všech jejích podobách, o životních šancích a nadějích a také velkých rozhodnutích, které je občas třeba udělat, jakkoli těžká a bolestná mohou ona rozhodnutí být. Chvílemi se může zdát, že na bedra Kate a Mary spadly všechny těžkosti a smutek světa, ale v jejich životech je také spousta krásy, kterou Francisco X. Stork zachycuje oním něžným a láskyplným způsobem - tolik autentickým pro jeho psaní. Kromě mého profesora ze střední jsem se nikdy nesetkala s někým, kdo by stejně úchvatně a úctyplně mluvil o malování. Byla jsem nadšená ze způsobu, jakým vyjádřil Maryin tvořivý talent. Slyšela jsem už spoustu lidí mluvit o umění, ale jen málokdo z nich byl do něj skutečně zainteresovaný. Pan Stork však o něm psal dokonale zasvěceně. Když popisoval světlo v obrazu kosatců od Vincenta van Gogha, na kterém Mary v průběhu knihy pracovala, pro tu chvíli jsem měla pocit, že také já se plním světlem...

Stejně tak jako Marcelo i Kate a Mary byly úžasně inspirativními charaktery. Na začátku je přemáhá strach, ale postupně v nich narůstá síla a jejich činy jsou plné odvahy. Jsou to právě tyto barvité postavy, které dělají z knih Francisca X. Stroka nezapomenutelné. Prožívala jsem jejich příběh jako by byl můj vlastní, takže jsem se od knihy prakticky nemohla odtrhnout. Jak moc skvělá byla, dokazuje i samotný fakt, že jsem občas docela zapomněla, že čtu v angličtině. Pokud se tedy chcete v angličtině zábavnou formou trochu procvičit, tahle kniha je vážně skvělou volbou. Nebála bych se ji doporučit ani těm, co se čtením v anglickém jazyce teprve začínají. Přestože je napsaná půvabně a s citem, její věty nejsou nijak složité a dá se jim moc hezky rozumět...

Poděkování autorovi:
I would like to say thank you. Not just because of the book that you sent to me, but thank you for your books in general. They are so beautiful and inspirational. Your writing make me smile and even cry. When I read your books I realize beauty around me and I can feel love much more intense. Thank you for these special feelings. You are an amazing author...

Hodnocení: 5/5

3 comments:

  1. překrásné :-) Marcela jsem četla také a moc se mi líbil :)) Možná dám někdy šanci i tomuto kousku :)

    ReplyDelete
  2. Nádherné fotky :) Aj mne sa Marcelo natoľko páčil a zhodou okolností aj ja patrím k tým šťastným komu Francisco odpísal a poslal knihu s venovaním. Veľmi pekná recenzia :)

    Zonia's Book World

    ReplyDelete
  3. Verunko, překrásná recenze! Příběh sester zní tragicky, ale z toho jak ho popisuješ mám dojem, že nejde jen o smutný příběh, ale o příběh, který nám může pomoci najít krásu a poznání tam, kde by je už nikdo nehledal. Děkuji za možnost na chvilku se zastavit a popřemýšlet, Tvé články mají totiž takovou moc :)

    ReplyDelete