Kdo chytá v žitě

Původní název: The Catcher in the Rye
Autor: J D Salinger
Překladatel: Luba a Rudolf Pellarovi
Nakladatel: Knižní klub
Rok vydání: 2010
Počet stran: 190
Vazba: vázaná

Na zadní straně této knihy nenajdete žádnou anotaci, což se mně osobně velice zamlouvá, a tak bych to nerada pokazila tím, že vám z děje prozradím příliš mnoho. Povím vám jen to, že příběh vypráví sedmnáctiletý Holden, kterého právě vyhodili ze střední školy. Děj se odehrává v průběhu tří dnů před začátkem prázdnin, během kterých Holden nastupuje cestu životem k pochopení sebe sama i svého okolí...

"Některý věci by měly zůstat tak, jak jsou. A člověk by měl mít tu moc, že by je strčil do některý tý velký vitríny a prostě je tam nechal na pokoji. Já vím, že to nejde, ale je to přes to přese všechno hrozná škoda."


"Když člověk něco dělá až moc dobře a nedá si pozor, začne se za nějakou dobu producírovat. A pak už to nedělá tak dobře."

Já zbožňuji Holdena. On se hodně potýká se životem, spousta věcí mu není po chuti a jen těžko hledá v tom všem nějaký smysl. Já mu v tomhle opravdu rozumím. Pamatuji si, že jsem procházela něčím podobným na základní škole. Nechápala jsem, proč se mám učit všem těm věcem - jako třeba válkám, které jsem nikdy nezažila; nebo různým vzdáleným místům, na která se nikdy nepodívám. Vlastně jsem ničemu z toho nerozuměla, a když jsem si nic z toho ani nedovedla představit, tak jsem se to pak ani nedokázala naučit. Ono je vlastně docela nesmyslné, že vás učí věcem, které nemůžete chápat, než si vůbec stačíte uvědomit, kdo jste a co tu vůbec děláte, a potom, když už to víte, a chcete se učit tomu, co jste si sami vybrali, k čemu vás to táhne, cestu na vysokou před vámi zavřou, aniž by se vůbec obtěžovali zjistit, kdo jste a jestli náhodou nemáte něco, co byste mohli nabídnout. Když se nad zamyslíte, zjistíte, že jen málo věcí dává na tomto světě smysl, ale stejně se s věcmi, co se vám nelíbí, musíte smířit. A když někdo nechce, protože cítí všechnu tu nespravedlnost, a protože je chytřejší, než celé to stádo, co ho obklopuje, ostatní ho ušlapou. Jako Holdena. Všichni se tváří, že mu chtějí pomoct, ale ve skutečnosti ho jen nutí, aby se přizpůsobil a dělal věci, co mu jsou proti srsti jen proto, že je dělají všichni. A když se vzpírá, tak si nad ním myjí ruce. Dlouho jsem si myslela, že všechny ty války a místa na mapách ani nejsou skutečná. Myslela jsem si, že všechno to, co mi učitelé diktují a já si píšu do sešitů, je něco, co někdo vymyslel za tím účelem, abych se měla, co učit a z čeho pak napsat test. Ze všech těch dat a strohých informací přece nemůžete mít jako děti rozum. Abyste pochopili válku, kterou jste sami nezažili, musíte si přečíst spoustu knih od těch, co ji prožili na vlastní kůži, a abyste poznali všechna ta místa na mapě, musíte cestovat. Neboť jedině zkušenost vás dokáže něčemu naučit...

"Mnoho a mnoho lidí před tebou mělo stejné trápení, v morálním a duševním slova smyslu, jako máš právě ty. Naštěstí někteří z nich svoje trápení zaznamenali. Budeš se od nich učit, když budeš chtít. Stejně jako jednou - jestli budeš mít co nabídnout - se bude někdo učit od tebe. Je to nádherné, vzájemné uspořádání. To není vzdělání. Jsou to dějiny. Je to poezie."

J D Salinger napsal tuto knihu s palčivou upřímností a použil při tom neodolatelný humor. Celá kniha se mi četla jako po másle a prakticky jsem nebyla s to ji ani na chvíli odložit. Myslím, že tady mají velkou zásluhu i překladatelé. Kdybych si knihu před pár lety nekoupila v češtině, pravděpodobně bych se do ní nyní pustila v angličtině. A po přečtení celého příběhu je mi naprosto jasné, že si knihu tak jako tak musím přečíst v originále ještě jednou. Ale myslím, že překladatelé Luba a Rudolf Pellarovi si s textem skvěle pohráli a odvedli vážně dobrou práci. Snad právě díky nim je tato kniha tolik populární i u nás.
Čtenáře na první pohled samozřejmě zaujme, že se příběh odehrává v New Yorku. Máme možnost se ve společnosti Holdena procházet jeho ulicemi a až do pozdních nočních hodin vysedávat v místních lokálech a při tom pozorovat lidi, pro něž je toto místo domovem. Má to styl a je to velice působivé, hlavní důvod, proč je tato kniha tolik oblíbená, bych ovšem viděla právě v Holdenovi. Zdá se mi, že jeho problémy jsou tak trochu problémy nás všech. A on o nich tak skvěle debatuje a umí je pojmenovat jako nikdo jiný. Díky svému cynismu se jakoby stával dokonale skutečným a doslova na stránkách ožíval. Měla jsem chvílemi pocit, jako by všechny ty filosofické hovory vedl právě se mnou a to byla pro mě docela nová a naprosto fascinující zkušenost ze čtení. Nemluvě o Holdenově humoru. Ten mě totálně umrtvil, jestli chcete co vědět.
Kdo chytá v žitě je klasika, která ovlivnila mnoho spisovatelů. Já jsem našla její stopy například u Stephena Chboskeho, také u Johna Greena a dokonce u Rainbow Rowellové či Gayle Formanové. Což je samo o sobě důkaz, že Salingerova slova mají tu moc stát se nesmrtelnými. A stejně tak jako se Salinger promítá do ostatních spisovatelů, Holden se usazuje v srdcích čtenářů všech generací - včetně toho mého...

Hodnocení: 5/5

Comments

  1. Tohle je opravdu skvělá recenze! A úžasně napsaná. Strašně se mi líbí, jak osobně jsi ji pojala. Kdo chytá v žitě (a Holdena) zbožňuju, i když jsem si v něm možná našla něco trošku jiného. A myslím, že pokud bych ji četla znovu, zase by se přede mnou odkryty nové věci. Myslím, že ta knížka je prosté věčná.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Přesně tak, věčná. :-) Mně se moc líbí, že se promítá do každého z nás, ale přitom úplně jinak. Znamená to, že má každému, co říct...
      Děkuji Ti za krásný komentář...

      Delete
  2. Verunko, děkuju za krásný článek, který mě na chvíli úplně vrátil do mých teenagerovských let, kdy jsem knihu zhltla na jedno posezení a byla z ní unešená stejně jako ty :-) Později se mi dostal do ruky originál a s chutí jsem si ten příběh po letech přečetla znovu! U mě se kniha zapsala jako jedinečná jak tématem hledání tak stylem, jakým čtenáře umí vtáhnout...

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já Ti děkuji za krásný komentář, Jani. To mě opravdu těší, že máme společnou lásku k této knize. Doufám, že se mi také brzy naskytne příležitost si ji přečíst v originále... :-)

      Delete
  3. Každý Tvůj článek mi hraje do noty a fotky vždy pohladí po duši. Krásný a děkuju. https://procjehavranjakopsacistul.wordpress.com/

    ReplyDelete
  4. Skvělá recenze. Já se na knížku strašně moc těším. Musím se, ale přiznat, že jsem neměla v plánu si jí přečíst, ale ty jsi mě přesvědčila. Takže teď se nemůžu dočkat až si knihu někdy v budoucnu přečtu :)

    ReplyDelete
  5. Tak fajn, snad ji najdu prelozenou do francouzstiny nebo nemciny. Ale urcite si ji musim precist. Moc dekuji za tve recenze. pro me jsou velkym prinosem a rozsiruji me svet knih.

    ReplyDelete

Post a Comment