Wednesday, 30 December 2015

Interview with Francisco X. Stork


"We can live without faith, but not without hope,
not without some kind of hope that we can make our lives
mean something. Without hope we are empty."
(Irises)

I am so excited to share an interview with Francisco X. Stork who has taken a special place within me since I've first read Marcelo in the Real World a three years ago. You probably haven't known that this book was the initiative that led me to start running my blog. I weren't very good in writing book reviews by that time. But when I finished Marcelo, I needed to talk about this book. So I opened my notebook and founded the Bookish Friendship. The review for Marcelo in the Real World was the first one I've ever published on this blog. And a book Irises was the first one I've ever read in English language. Francisco X. Stork became one of the most favourite authors of mine. His books are really powerful and beautiful and they are very precious to me for they have a great share of what kind of human I am. I am the lucky one for my favourite author is truly nice person in real life as well. He is very kind and generous and he always find some friendly words for me for which I am immensely grateful...

***
 
1. First of all I would like to thank you for join this interview for my blog. I very appreciate it. Could you introduce yourself to the readers, please?
Hello, my name is Francisco X. Stork. I was born in Mexico many years ago but moved to the United States when I was nine years old and have lived here ever since. I always wanted to be a writer but it is very hard to make a living as a writer so I went to law school and practiced law for thirty-three years. I thought I could write and be a lawyer but it was very hard because the practice of law can be very demanding. But after many years, I was able to find legal jobs that paid less but gave me more time to write. My first novel was published when I was forty-five years old. Since then I have written five more novels, all of them with young people as their main characters.

2. What inspires you the most? Not only in the writing but also in the way of life…?
I have to say that beauty in all shapes and forms inspires me - beauty in nature and art and in people. But it is the beauty that I see in the hearts of children that touches me the most.

3. Do you remember a book you loved the most when you were a teenager?
I loved all the books by J. D. Salinger. When I read his books, I was filled with the desire to write like him. My favorite book of his was and is Franny and Zooey - a very powerful, spiritual book about a young woman who loses her faith in the meaning of life.

4. The annotation of the new book of yours says that the story was written upon your own experiences. Did the writing about it help you to rediscover your inner harmony?
The Memory of Light, my latest book, is based upon my own experiences with the illness of depression. It was both a hard book to write because I had re-live in a way some painful memories but it was also very helpful in that I was able to discover the many life-giving lessons gained through my struggles. It got me a little closer to inner harmony, but the achievement of inner harmony is a daily quest.

5. When I read your books, I always find myself smiling and crying at the same time. Your words are really powerful and meaningful. Do you think it's possible to learn to write or you think one could only write by heart…?
You can learn to write good books by studying great writers and lots of practice. But great books, the one’s that last forever and that touch other people come from the soul of great authors. It’s not just about learning techniques, an author who wants to write great books needs to work hard to create a giving, compassionate, wise soul. Some of the great books are not well written from a technical perspective, but they were able to create unforgettable character. Crime and Punishment is a messy book, a little boring at times, but who can ever forget Raskalnikov?

6. I call you as a favourite author of mine because your books really get my heart. My most beloved character from your books is Marcelo. Do you have anything in common with him?
I hope I do. I’d like to be like Marcelo. But Marcelo is much more courageous and kind than I am. Sometimes I read passages of Marcelo for inspiration and to remind myself of what kind of person I should be. In all truthfulness, all characters have a little bit of their author in them. The one thing that Marcelo and I share a lot of is our introspection. We both spend a lot of time looking at what is happening inside our minds and in our hearts.

7. Do you beliave in true love?
Of course I do! I only wish I could describe it! I would have to write a poem to even approximate a description. The problem is that there are so many situations that look at first glance like true love but which turn out not to be the real thing. That’s why time is a necessary ingredient of true love. True love lasts. It changes and transforms into the real thing slowly and sometimes painfully over time.

8. What does your writing day usually looks like? Are you writing at home or somewhere in the outside?
When I was younger I used to write for long periods of time. Now days, two or three hours a day pretty much wipe me out. But those two or three hours are very concentrated and intense. I have a little room in the basement of my house that I go to. Sometimes I go to the library and sit near a big window.

9. I can imagine that your books would be amazing on the screen play if some talented director would take it in the right way. Would you like to see your books turn into movies?
Marcelo in the Real World and The Summer of the Death Warriors have both been optioned to be made into movies. What that means is that a producer is out there trying to find the financing necessary to make a movie.  Keep your fingers crossed.

10. Is there anything else you would like to say to the readers? For example: Why do you think they should to read your books?
I do want to say that for some reason readers from the Czech Republic and Slovakia have understood and been touched by my books in a special way. I don’t know what it is. Maybe their life experiences or their education make them more willing to read the kind of “serious” books that I write. Whatever it is, I am extremely grateful and honored.

"Is not seeing any ugly parts in myself an ugly part?
Is not wanting to forgive someone's ugly parts an ugly part in oneself?"
(Marcelo in the Real World)


"That's what faith is, isn't it?
Following the music when we don't hear it."
(Marcelo in the Real World)

Jsem tak nadšená, že s vámi mohu sdílet rozhovor s Franciscem X. Storkem, který u mě zaujal zvlášní místo od doby, co jsem si před třemi lety poprvé přečetla Marcela ve skutečném světě. Pravděpodobně jste dosud nevěděli, že tato kniha byla prvotním impulsem, který mě vedl k založení mého blogu. V té době jsem nebyla v psaní recenzí moc dobrá. Ale když jsem dočetla Marcela, potřebovala jsem o knize mluvit. Otevřela jsem tedy svůj notebook a založila Knižní přátelství. Recenze na Marcela ve skutečném světě byla první, kterou jsem kdy na tomto blogu publikovala. A Irises byla zase první knihou, kterou jsem kdy přečetla v anglickém jazyce. Francisco X. Stork se stal jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy jsou opravdu silné a krásné a pro mě se staly velice vzácnými, neboť nesou veliký podíl na tom, jakým jsem dnes člověkem. Mám štěstí, že můj oblíbený autor je stejně tak milým člověkem i v reálném životě. Je velmi laskavý a štědrý a vždy pro mě najde pár přátelských slov, za což jsem mu skutečně nesmírně vděčná...

***

1. Ze všeho nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za účast v tomto rozhovoru. Velice si toho vážím. Mohl byste se prosím čtenářům představit?
Zdravím, jmenuji se Francisco X. Stork. Narodil jsem se v Mexiku před mnoha lety, ale ve svých devíti letech jsem se přestěhoval do Spojených Států, kde žiji dodnes. Vždycky jsem chtěl být spisovatelem, ale je velice těžké se jako spisovatel uživit, proto jsem se rozhodl jít na právnickou školu. Právo praktikuji už třiatřicet let. Myslel jsem si, že mohu být spisovatel a právník zároveň, ale nebylo to vůbec jednoduché, neboť právnická praxe umí být velice vyčerpávající. Po několika letech jsem však našel taková pracovní místa, která sice vynáší méně peněz, ale mám při nich čas na psaní. Můj první román byl vydán, když mi bylo čtyřicet pět let. Od té doby jsem napsal dalších pět knih, jejichž hlavní hrdinové jsou mladí lidé.

2. Co je pro Vás největší inspirací? Ne jenom při psaní, ale i ve způsobu života...?
Musím přiznat, že krása ve všech jejích tvarech a podobách mě inspiruje - krása v přírodě, umění a také v lidech. Ale je to především krása, již vidím v srdcích dětí, která se mě dotýká nejvíce.

3. Pamatujete si knihu, kterou jste nejvíce miloval v době svého dospívání?
Miloval jsem všechny knihy J. D. Salingera. Když jsem četl jeho romány, byl jsem naplněn přáním psát jako on. Mojí oblíbenu knihou od něj byla a stále je Franny a Zooey - velice silná, spirituální kniha o mladé ženě, která ztratí víru ve smysl života.

4. V anotaci Vaší nové knihy se píše, že byla napsána na základě Vašich vlastních zkušeností. Pomohlo Vám psaní o nich v znovunalezení Vaší vnitřní harmonie?
The Memory of Light, moje nejnovější kniha, je založena na mých vlastních zkušenostech s onemocněním depresí. Psaní této knihy bylo těžké v tom smyslu, že jsem musel znovu prožívat některé bolestivé vzpomínky, ale zároveň mi to pomáhalo objevit spoustu životodárných lekcí získaných prostřednictvím mých zápasů. Přivedlo mě to o něco blíže k vnitřní harmonii, ale její nabití je každodenní cesta.

5. Když čtu Vaše knihy, vždycky se usmívám a pláču zároveň. Vaše slova jsou opravdu silná a významná. Myslíte si, že je možné naučit se psát, nebo to člověk dokáže jedině od srdce…?
Můžete se naučit psát dobré knihy studováním skvělých autorů a získáním zkušeností. Ovšem skvělé knihy, takové, které trvají věčně a které se dotknou ostatních, přicházejí z duší velkých autorů. Není to jen o naučení se techniky; autor, který chce psát skvělé knihy, musí tvrdě pracovat na získání štědré, empatické a moudré duše. Některé z opravdu skvělých knih nejsou dobře napsány z hlediska technického, ale byly schopny vytvořit nezapomenutelný charakter. Zločin a trest je chaotická kniha, místy trochu nudná, ale kdo by kdy zapomněl na Raskalnikova?

6. Nazývám Vás oblíbeným autorem, neboť Vaše knihy se skutečně dotýkají mého srdce. Mojí nejmilovanější postavou z Vašich knih je Marcelo. Máte s ním něco společného?
Doufám, že mám. Rád bych byl jako Marcelo. Avšak Marcelo je mnohem kurážnější a laskavější, než jsem já. Někdy si pro inspiraci čtu z Marcelových pasáží, abych si připomněl, jakým člověkem bych měl být. Ve vší pravdě, všechny z postav mají v sobě něco ze svých autorů. Jednou věcí, kterou s Marcelem opravdu sdílím, je introspekce. My oba trávíme spoustu času zkoumáním toho, co se děje v našich myslích a srdcích.

7. Věříte v pravou lásku?
Samozřejmě, že ano! Jen bych si přál, abych ji mohl vyjádřit. Musel bych napsat báseň, abych se alespoň přiblížil jejímu popisu. Jde o to, že existuje velká spousta situací, kdy se na první pohled zdá, že se jedná o pravou lásku, ale potom se ukáže, že to není to pravé. To proto je čas nezbytnou ingrediencí pravé lásky. Pravá láska trvá. Mění se a přetváří v něco pravého velice pomalu a někdy bolestivě v průběhu času.

8. Jak obvykle vypadá Váš psací den? Píšete doma nebo někde venku?
Když jsem byl mladší, psával jsem po dlouhý čas. Dnes mě dvě nebo tři hodiny docela vyčerpají. Ovšem právě tyto dvě až tři hodiny bývají velice koncentrované a intenzivní. Mám malý pokojík v přízemí svého domu, kam chodívám. A někdy se vydám do knihovny, kde sedávám vedle velkého okna.

9. Dovedu si představit, že Vaše knihy by byly naprosto úžasné na plátnech kin, kdyby se jich zhostil nějaký talentovaný režisér. Viděl byste své knihy rád jako filmy?
Marcelo ve skutečném světě a The Summer of the Death Warriors byly nabídnuty ke zpracování do filmů. To znamená, že producent se nyní snaží získat financování nezbytné k jejich natočení. Držme tedy pěsti.

10. Je tu ještě něco, co byste chtěl čtenářům sdělit? Například, proč si myslíte, že by si měli přečíst Vaše knihy?
Rád bych řekl, že z nějakého důvodu čeští a slovenští čtenáři dokázali mým knihám porozumět a jsou s nimi spjati zvláštním způsobem. Nevím, čím to je. Snad jejich životní zkušenosti nebo jejich vzdělání je dělá ochotnějšími číst ten druh vážnějších knih, které já píši. Ať už je to čímkoliv, cítím se tím nesmírně poctěný a velice vděčný.

"I'm just human. Our task is to try.
Being a Death Warrior is all in the trying."
(The Last Summer of the Death Warriors)
 

No comments:

Post a Comment