Monday, 25 January 2016

Nezapomenutelná cesta

Original title: A Walk To Remember
Author: Nicholas Sparks
Translator: Ivana Jílovcová-Fieldová
Publisher: Ikar
Publishing date: 2015
Pages: 188

Landon Carter is kind of a bad boy. He isn't completely spoilt, nor very amiable, though. He hangs out with friends that want to be cool no matter what, and they have a bad influence about him. But then, under weird conditions, Landon goes to a date with a guarded Jamie Sullivan, the daughter of the town's Baptist minister. And by that time Landon starts to undergoing a big transformation of his character. After a long and challenging journey he might also begin to believe in miracles...

"There are moments when I wish I could roll back the clock and take all the sadness away,
but I have the feeling that if I did, the joy would be gone as well."

There are so many books I would die for. So many beautiful, inspiring and unforgettable books I've enjoyed from the beginning to the very end. Nevertheless, I have my favourite book that hasn't changed for years. And that book is A Walk to Remember by Nicholas Sparks. Even though I am completely sure you've known this fact already, I would like to talk about my favourite book a little bit more because I've never written an actual review about it.

"Jamie saved my life. She taught me everything. About life, hope and the long journey ahead.
I'll always miss her. But our love is like the wind. I can't see it, but I can feel it."

I wouldn't proclaim that I am extremely pathetic but there are two things that make me cry again and again. One of them is leave-taking with my parents and the other one is the book by Nicholas Sparks. I believe that yourselves certainly know how hard is to explain why you love what you love. But I promise I'll try to do my best to express my feelings about this book.

To start with A Walk to Remember was one of the first books I've ever read. Consequently, it is the story I would never forget and I've never quite gotten over what happened in it. Ten years ago, when I was fourteen and was reading this book for the first time, I was only vaguely acquainted with all of the life issues and I believed in nothing but happy endings. Therefore I saw things in completely different light when I finished this book. Absolutely nothing, neither I, was the same.

"It was, I remembered thinking, the most difficult walk anyone ever had to make.
In every way, a walk to remember."

This book literally broke my heart and yet I return to it over and over again. Because, in spite of the sad circumstances, it doesn't give me a pain or grief but hope and faith when I read it. This book means to me the same as the Holy Bible to Jamie which she had carried with her to everywhere. Nicholas Sparks wrote about unconditional love in this story that was inspired by his younger sister Danielle, and I would love to believe that such love truly does exist.

I am unconditionally in love with the story about Landon and Jamie and that's not gonna change. I might read some new book and it might become my favourite but it will never replace this book from the first place in my heart. A Walk to Remember is my favourite book and it always will be. It's consistent and enduring. It might not be the best book that was ever written but for me it doesn't matter. Only the feelings which the words by Nicholas Sparks evoke in me do count.

Ratings: 5/5

8 comments:

  1. Fakt je škoda, že už píšeš jen anglicky, moc si nepočtu.
    Ale tuhle knihu miluju.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mno, taky jsem se těšila, že přece jen nezapomněla na svůj rodný jazyk, ale co, knihu i film jsem viděla, takže mi to zase tak nevadí. Za sebe musím říct, že oboje (knihu i film) mám hodně ráda. Ale film o trochu více. Vždycky jsem chtěla mít tolik víry a důvěry jako Jamie :-)Moc krásný film s ještě krásnějším posláním.

      Delete
  2. Nezapomenutelnou cestu jsem si právě koupila a už se těším na přečtení. :)
    A jako vždy, Tvoje fotky jsou prostě top, naprosto bezkonkurenční! <3

    ReplyDelete
  3. Já bych byla pro dvojjazyčné články! Ne že bych angličtině nerozuměla, ale na češtinu prostě nedám dopustiti a i když chápu, že teď žiješ v cizině, tak nedokážu pochopit, proč zapomínáš na svůj rodný jazyk a své české čtenáře. A navíc, proč ten český nadpis, když pak píšeš pouze anglicky, o české knize… nechci tě kritizovat, tvůj blog mám moc ráda, tohle je prostě jenom taková připomínka…

    ReplyDelete
    Replies
    1. Milá Ettelëo, děkuji za tvoji připomínku. Recenze má český název, protože všechny recenze pojmenovávám podle názvu knihy. Nepřijde mi na tom nic zlého. Koneckonců kolik českých článků a blogů se jmenuje anglicky? Bohužel anglicky i česky psát nemůžu, zabírá mi to příliš mnoho času, který teď zkrátka nemám. A pak, nikdo tuhle dvojí práci neocenil a články stejně nečetl, protože českou verzi přehlédl. Chápu, že se ti třeba mé články v angličtině nechtějí číst, můžeš se tedy ke mně vždy přijít podívat jen na fotky, nebo tak, ale v dohledné době psát v češtině nemám v plánu. Absolutně to není tak, že zapomínám na češtinu, to ani nejde, ale prostě je teď pro mě angličtina velice důležitá. Můžu díky ní být tam, kde jsem a dělat to, co dělám. To mi bohužel český jazyk neumožnil. Je to smutné, ale je to tak...
      Snad to pochopíš a nebudeš se na mě pro to zlobit. Měj se hezky...

      Delete
    2. Děkuji za odpověď a osvětlení situace. Já měla ty dvojjazyčné recenze náhodou ráda :) Ale chápu, že pokud není čas, tak dáš přednost angličtině, která je pro tebe momentálně důležitá. Beru na vědomí, a třeba se k českým článkům jednou zase vrátíš. Nic to nemění na tom, že mám tvůj blog moc ráda a pravidelně ho navštěvuji a obdivují nádherné fotky. Občas si i ten anglický článek přečtu, aspoň se procvičím :) Určitě se nezlobím, tak se prosím taky nezlob, pokud můj předchozí komentář vyzněl nějak příliš útočně, neměla jsem to rozhodně v úmyslu. Taky se měj hezky.

      Delete
    3. Neměj strach, vůbec to tak nevyznělo. A nezlobím se, naopak mám radost, že jsi na můj blog nezanevřela jen kvůli anglickému jazyku. A moc mě těší, že to tu máš ráda. Snad tomu tak bude i nadále. Děkuji za tvoji přízeň, velice si jí cením...

      Delete
  4. Nicolas Sparks jsem objevila diky tobe. Koukam na filmy, ale nikdy si nepamatuji od koho jsou. Ovsem tento film je opet klasika od Sparks. Stejne jako Bezpecny pristav, Talisman, Posledni pisen a Mily Johne.
    Ale jednu knizku od neho mam prece jen prectenou, To nejlepsi z nas. Dobre se cetla.
    Dekuji za reference.

    ReplyDelete