Saturday, 16 January 2016

Theme on Saturday #32| I Love Big Books and I Cannot Lie


"But for my own part, if a book is well written,
I always find it too short."
(Jane Austen)

You know how much I love to write a blog about books but there is one thing that I really regret about it. Since I've started to write Bookish Friendship I haven't found a time to read big books. But I can remember times when I had been reading one book for a couple of weeks or when I had been stuck in a book series for months. I couldn't even think about reading anything else by that time. I grew fond of the characters and surroundings in that particular book and I just wouldn't want to leave it for a world. When I am now reading a book for a few days more, I feel like I am late which is ridiculous because reading is not a race, is it...?

I've always thought that sharing feelings about books is nice and fulfilling. And it really is but only until it's not a certain liability. A couple of weeks ago I've realized that I don't read books for myself any more. I do read them because of my blog. When I am walking through a bookshop and behold some new book, something like this comes to my mind: "Oh great, this looks very good, I should read it and write a review about it on my blog." Who knows, it might not occur to me to read that specific book if I wouldn't have a blog. Maybe I only think that my readers would be interested in it. And although I think it's a good thing that once upon a time my blog pushes me to read something that is totally out of my comfort zone, I don't think that reading books for anyone but myself is a good reason to read at all.

There is some sort of unceasing pressure about writing book reviews which I've given upon me. I feel like I should to write at least two book reviews for a month, and that these book reviews should be devoted to a varied literature genres. Unfortunately that means that I've stopped to read big books and book series because they would take me more time than I actually do have. I do not even have a time to re-reads my favourite books I've already written about on this blog. And it is really sad because I've always loved to read those multi-page books that gave me a company for a livelong days. And I don't want to give a farewell to my beloved Jane Eyre by Charlotte Brontë and other books I truly love. I haven't had a chance to sit down with the last book of Eragon series by Christopher Paolini for more than two years and yet I would love to know so badly how the story ends. So I've decided to slow down a little bit and start to read books for a pleasure itself - to rediscover the simple joy of reading without rushing and stressing myself. I'd like to embark to a seven-hundred-pages-long book by W. M. Thackeray and would not leave it until the very end of it. Because reading should be fun just as a writing blog about it should be, right...?

5 comments:

  1. You're one of the few book bloggers out there who can make their blog interesting even without writing reviews! I like all your posts, especially the photography ones :) And what you wrote is absolutely true--you shouldn't feel obligated to read books just for your blog and not yourself. I usually find it restricting to read a very long book because there are so many shorter books that I want to read and I feel like a bigger one would slow me down. And also so many series I don't have time to finish because of other books. But you're right--it's the best thing to become completely absorbed by a long story, unable to think about anything else!
    Also, do read Inheritance! It had taken me a long time to pick it up, too, but it was so worth it! :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Thank you for your supporting comment, Madlenka. Or I should say comments because you always have some nice words for me and I very appreciate it. So thank you. I am truly glad you like my posts and photos. Hope you'll find them inspiring in the future as well...
      Have a wonderful time...

      Delete
  2. No jo, taky to na sobě pozoruju a trošku mě to děsí. Bloguju plus mínus od osmi let, dobře, vážněji od jedenácti a teď mi bude šestnáct. Když fotím, říkám si "Tohle zveřením na blogu", když píšu, tak pro blog, když čtu, těším se, jak si přečtenou knížku zapíšu do svého seznamu přečtených knih a když se z něčeho raduji, přemýšlím, kdy si najdu čas napsat Nemalé radosti. Neumím si představit, jak bych se cítila, kdybych najednou neměla blog. Na druhou stranu pojedu (na devadesát procent určitě) přespříští školní rok do Ameriky a těžko říct, jestli budu mít čas na blog, navíc bych se měla prý spíš izolovat od mateřského jazyka než se v něm vylévat. Ale to sem nepatří. (I když, ty jsi taky byla někde na studijním pobytu, ne? Nechtěla bys o tom napsat článek? :))

    Co se tlustých knih týče, taky mi dělají problém. Tedy, přečtu je, ale nosit je je jednak náročné na váhu a pak se taky dost těžko uchovávají v dobrém stavu, zvlášť paperbacky. Jsem pyšná, že jsem přečetla první díl Bídníků (přes 700 stránek) za asi dva nebo tři měsíce jen ze čtení po večerech a knihu vůbec nepoškodila (mám to vydání z Academie z Filmové řady), ale teď se nějak nemůžu dostat k tomu druhému dílu, který je ještě obsáhlejší.

    Budu ti držet palce, aby se ti podařilo zvolnit tempo a užívat si život a knížky a nemyslet přitom na žádné povinnosti nebo jiné koníčky. Prostě ty, knížka, hrnek čaje a svět, ve kterém nikdo reálný neexistuje. :)

    ReplyDelete
  3. Přiznávám se, že raději čtu kratší knížky už kvůli tomu, že je neustále tahám všude s sebou a ty objemnější by se mi asi nikam nevešly, respektive by zabraly v tašce většinu místa. Výjimkou ale byly právě všechny čtyři díly Odkazu dračích jezdců. Ten měsíc, kdy jsem četla všechny čtyři díly a byla ponořená v Eragonově dobrodružství byly naprosto okouzlující a moc jsem si je užila. Četlo se to skoro samo a bylo mi líto, že Eragonovo dobrodružství nepokračuje dál...

    Přeji ti, Veru, aby sis mohla užít čtení nějaké předlouhé knížky nebo série a prožít pár dní v přítomnosti oblíbených hrdinů. Kvůli nám, čtenářům, se netrap. Myslím, že budeme všichni rádi, když budeš šťastná a když uvidíme, že čteš to, co chceš a co tě baví...

    ReplyDelete
  4. Urcite ti davam za pravdu,ze by jsi knizky nemela cist kvuli blogu, ci kvuli lidem, kteri urcite radi navstevuji tvuj blog, vzdyt i ja jsem jedna z nich a take se vzdy tesim
    na tve ,at uz recenze na knihy, ci tve fotografie.Ale myslim si , ze o tom blog neni, abych tam zahledla co nejvice prectenych knih, ale o tom, abych si z nej odnesla nejaky pocit, ktery treba na mne ta tva recenze ci tva fotka udela.Takze urcite vybirej knihy kvuli sobe a ne kvuli nam, kteri tvuj blog navstivujeme.
    Jinak knihy s mnoha pocty stranek mam take velice rada, jako priklad uvedu knihu Egypťan Sinuhet: Patnáct knih ze života lékaře
    od: Mika Waltari, kterou jsem nejenom cetla, ale kterou jsem primo zila.
    Preji hodne hezkych zazitku s knihou.

    ReplyDelete