Wednesday, 31 August 2016

Den nepřečtených knih 2016

Dobré ráno, čtenáři,
dnes mám v plánu se již potřetí zapojit do #denneprectenychknih, který jako obvykle pořádá internetové knihkupectví Martinus.cz. Mám tuhle akci hrozně moc ráda a líbí se mi její filosofie, proto mám velkou radost z toho, že jsem teď zrovna zpátky doma z Anglie a mám možnost přečíst si knihu, která ležela zapadnutá v mé knihovničce už minimálně tři léta od doby, co jsem ji celá šťastná našla v jednom z mých oblíbených antikvariátů v Brně. Jedná se o knihu Mrtvá a živá od Daphne du Maurier, na kterou jsem slyšela spoustu krásných věcí, a vzhledem k tomu, že je nejčastěji přirovnávána k mé milované Janě Eyrové, věřím, že se mi bude také líbit. Shodou okolností jsem Janu Eyrovou četla přede dvěma roky právě ku příležitosti Dne nepřečtených knih a čtení jsem si tenkrát velice užila. Takže doufám, že i letos budu mít ze čtení pěkné zážiky. jsem vlastně trochu nervózní, protože budu číst českou knihu po téměř celém roce čtení v angličtině, tak jsem zvědavá, jaké to pro mě bude. Nejsem si jistá, jestli budu schopná přečíst celou knihu v průběhu dne, ale rozhodně se o to pokusím. Držte mi palce, a pokud jste se i vy do této akce zapojili, nezapomeňte mi dole v komentářích zanechat odkazy na vaše blogové příspěvky. Čtení zdar!

7:15 - Vstávám, otevírám okno a těším se z probuzení do dalšího krásného dne. "Dneska se bude číst moc hezky," pomyslím si s úsměvem. Provádím ranní hygienu a poté věnuji několik dlouhých vteřin výběru správného hrnečku. Nakonec si vařím ovocný čaj do bílého s červenými puntíky. Oblékám si teplý župan, vkládám knihu pod paži, a s teplou dekou v náručí scházím po schodech na naši zahradu. Vítám se s kočičkou a spokojeně usedám do houpačky ke čtení...

9:25 - Po hodině čtení jsem se dostala ke čtvrté kapitole na straně dvacáté druhé. Tímto tempem se s největší pravděpodobností nedostanu ani do poloviny knihy, než bude večer. Ale to nevadí. Čtení si užívám a jsem zvědavá, jak se příběh rozvine dál. Teď se ale přesunu do křesla v obýváku, protože venku mě ze čtení začaly zebat prsty, přestože slunce stále svítí. Vypadá to, že podzim už je za dveřmi a pomalu se nám začne připomínat...


10:00 - Moje rodiče se vrátili domů z nemocnice právě ve chvíli, kdy jsem si uvařila kávu. Uvařím kávu tedy i pro ně a společně si chvíli povídáme. Když znovu usedám ke čtení, mamka si začne prohlížet italskou kuchařku, kterou jsem jí přinesla, a začne vymýšlet, co si uvaříme k obědu. Sotva přečtu pár řádků, už se musím jít obléknout a jdeme spolu nakoupit. Venku je nádherně...

12:45 - V hrnci se nám konečně vaří minestrone a já si zatím sedám ke knize, abych si ještě před oběděm kousek přečetla. Zrovna to začalo být velice napínavé...

13:00 - Obědvám polévku a pak se vydávám opět na zahradu číst, abych se dozvěděla, jaké tajemství se skrývá na Manderley...

14:00 - Chce se mi po obědě hrozně moc spát. Snažím se s tím bojovat, ale víčka mi nakonec u čtení samovolně padají...

16:00 - Po dvou hodinách se vzbudím a cítím se provinile, že jsem nečetla, ale na druhou stranu se cítím báječně odpočatě. Uvařím si kávu a vypiju si ji s mamkou na zahradě. Poté se pomalu vracím ke čtení...


"V Manderley nesmějí přijít do domu květiny ani polní, ani lesní. Kvůli tomu se v zahradě zvlášť pěstují jiné druhy. Například růže je  jedna z mála květin, které vypadají líp ve váze než na keři. Kytice růží v žardiniéře získá v saloně hloubku barev i vůní, která jí chybí v plenéru. Pod širým nebem působí růže v plném květu nesourodě a vulgárně, připomínají neupravenou ženu, ale v domě se stávají subtilními a tajemnými."

19:00 - Po večeři a rychlém zhlédnutí instagramu opět usedám ke čtení. Musím uznat, že příběh jistým způsobem opravdu připomíná Janu Eyrovou. Jsem jím čím dál více okouzlená a překvapuje mě, kolik věcí v něm popsaných dokonale vystihuje to, co se mi často honí hlavou. Myslím, že jsem narazila na jednu z dalších knih, které se staly mou oblíbenou...

22:00 - Odkládám knihu na straně sto osmdesáté. Nejsem sice ještě unavená, ale ve špatném světle mě začínají zlobit oči. Kniha je opravdu úžasná a těším na pokračování v jejím čtení zase zítra. Zatím se mi nechce jít spát, a tak si na ukončení dnešního dne pouštím vážně skvělý film s názvem The Giant Mechanical Man...

Tímto se s vámi, moji milí čtenáři, pro dnešek loučím. Děkuji všem za účast a podporu. Bylo to jako vždy skvělé a akci jsem si náramně užila. Už se těším zase na příští rok...

15 comments:

  1. Verunko, po strašně dlouhé době jsem opět zavítala na tvůj blog :) Jsem ráda, že se účastníš a vybrala sis opravdu překrásný titul, sama jsem na něj slyšela pouze chválu a chystám se do knihy brzy také pustit :) Nejprve jsem přemýšlela, že bych na dnešek zvolila čtení také nějaké klasiky, nakonec jsem ale před dvěma dny odjela z domu a úplně jsem na to zapomněla, takže budu číst to, co mám s sebou. Bábovky od Radky Třeštíkové totiž taky neustále odkládám, tak uvidím, jaké budou.
    Tobě přeji, ať se hezky čte a budu se moc těšit na tvé dojmy z Mrtvé a živé :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ahoj Hani, děkuju ti mockrát za krásný komentář. Těší mě, že se ke mně nikdy nezapomeneš vrátit. Doufám, že si dnešní čtení hezky užiješ. Na Bábovky jsem toho taky hodně slyšela a lákají mě. Tak snad budu mít někdy příležitost si je také přečíst. Měj se moc krásně a ještě jednou děkuju... :-)

      Delete
  2. Nadherne fotografie. Ja se chystam zitra zacit cist Snidane u Tiffanyho. Po predeslych knihach Zitkovske bohyne a Vyhnani Gerty Schnirch to snad bude oddychovka, u ktere nebudu psychicky zdeptana :) Jeste mam rozectenou The Danish Girl, ale nejak se nemohu zacist...coz ale neprikladam knize, ale asi pocasim, protoze ted mame v NL porad slunce a to me ke cteni vubec nenabada...nemam pak ten pocit utulna :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Naprosto ti rozumím. Já už se taky nemůžu dočkat na podzim. To je prostě ze všech období na čtení nejlepší. Aspoň myslím... :-) Snídaně u Tiffanyho je moc hezká kniha, i když tak nějak zvláštní. Snad se ti bude líbit... Děkuji ti za krásný komentář. :-)

      Delete
  3. To musel být krásně pohodový den! :) Fotky jsou úžasné, jako vždy. Ráda jsem tu po dlouhé době viděla článek v češtině.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji mockrát. Jsem ráda, že se ti příspěvek líbil. Měj se moc krásně... :-)

      Delete
  4. DOKONALÝ článek! Opravdu krásně popsané a navíc mohu oči nechat na tvých fotkách, povedly se ti nesmírně! Věřím, že sis den s knihami užila :)
    Já se taky celkem činila :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Moc ti děkuju, Magdi. Opravdu mě těší, že se ti příspěvek a fotky tolik líbily. Taky doufám, že sis den čtení hezky užila... :-)

      Delete
  5. Ďakujem za skvelý tip :). Od Daphne Du Maurier som zatiaľ čítala Hostinec Jamajka (knihu naozaj odporúčam) a v priebehu pár dní sa chystám na Francúzovu zátoku. Toto ma však veľmi zaujalo. Už len to, že sa to podobá na Janu Eyrovu mi hovorí, že si to pravdepodobne zamilujem :). Tento rok som sa do dňa neprečítaných kníh bohužiaľ nezapojila, no rada som si prečítala ako si ho strávila ty. Musel to byť príjemný, krásny a pohodový deň :).

    ReplyDelete
    Replies
    1. Kniha je vážně skvělá, pokud se ti od této autorky líbily i další knihy, určitě se do této taky pusť, je známá jako její nejlepší. Jsem ráda, že máme oblibu v Janě Eyrové společnou. To je stejně nejlepší kniha, jakou jsem kdy četla... :-)

      Delete
  6. Náadherná blog, nádherné fotky a jen jedním slovem wau!!
    Budu tě strašně moc ráda sledovat :)
    Katy

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuji ti mnohokrát, milá Katy. :-) Bude mě opravdu moc těšit, když se ke mně budeš vracet. Měj se krásně... :-)

      Delete
  7. Nejlépe zpracovaný článek u příležitosti Dne nepřečtených knih, jaký jsem viděla. Jsem moc ráda, že jsi se zapojila a že sis den užila - nejen s těmi knížkami :) Fotky nebesky krásné, jak už je Tvou tradicí. <3 Měj se moc pěkně Veru!

    ReplyDelete
    Replies
    1. To mě moc těší, Kristy, děkuju ti za krásný komentář. Jsem moc ráda, že se ti příspěvěk líbil. Taky se měj moc krásně a hezké chvilky u čtení přeji... :-)

      Delete
  8. Moc pěkný článek. A tvými fotkami se chodím kochat stále :)

    ReplyDelete