Labels

The Best Books of 2014


Jana Eyrová byla, je a vždycky bude mojí srdcovkou. Prostě jsem nemohla jinak, než ji dát hned na první místo. Charlotte Brontë napsala knihu, která se přímo dotýká mého srdce a která je mojí denní inspirací. Podle mě je to prostě dokonalá kniha - dokonale napsaná, s dokonalým příběhem...

Malé ženy mi dělaly společnost v Prosinci. Bylo to poprvé, co jsem se s nimi setkala, ale musím říct, že si mě ihned naprosto získaly. Vůbec nevím, jak bych bez nich přežila chození do práce za tmy a v takové zimě, jaká v loňském roce před Vánoci vládla...

Jitra v Dženínu je kniha, která se absolutně nepodobá ničemu, co jsem doposud četla. Ti z vás, kdo čtou můj blog pravidelně, asi vědí, jak moc mě zasáhla. A přestože jsem ji četla na samém začátku loňského roku, stále ten příběh hluboce prožívám. Jak se píše na obálce knihy, je to příběh, který by měl být vyprávěn. A proto se o ní budu pořád zmiňovat...

Agnes. To je další z knih, která mě nenechala chladnou ani dloho po dočtení. Když jsem se do příběhu pouštěla, vlastně jsem vůbec netušila, o čem bude. O to víc mě však události, k nimž v něm dojde, opravdu překvapily. Kniha je napsaná nesmírně poutavým stylem. Přečetla jsem ji prakticky v průběhu jediného dne, protože jsem se zkrátka nemohla odtrhnout. A když se mi to náhodou podařilo, stejně jsem na ni nedokázala přestat myslet, abych se mohla pustit do nějaké jiné práce. Zktátka a dobře je to kniha, kterou si zaručeně musíte přečíst...

Ta druhá zapisovatelka vypráví velice elegantním stylem tajuplný příběh o kamarádství dvou žen. Odehrává se v době Velkého Gatsbyho, takže jistě potěší každého čtenáře, který má rád velkorysost, smetánku, módu a intriky. Myslím v knihách...

Sebevraždy panen je velice nekonvenční a překvapující kniha, jež vypráví o pěti sestrách, které se v průběhu jednoho léta postupně zasebevraždí. Zní to velice krutě, to je pravda. Ale věřte mi, že tahle kniha patří k těm nejněžněji napsaným, jaké jsem kdy četla. Autor v této knize přináší čtenářům velice nevšední zážitek ze čtení. Doporučila bych i film, který byl na jejím základě natočen...

Bílá jako sníh, rudá jako krev. Kniha, kterou jsem si hned po dočtení koupila i v italském originále. Ne, že bych uměla tak dobře italsky, ale byla jsem tam zrovna na dovolené, a kniha která mě skutečně zasáhla, se mi zdála být skvělým suvenýrem. Řeknu to asi takhle, John Green se může jít ve srovnání s touhle knihou zahrabat. Nechci být hrubá, ale je to prostě tak...

Jen jeden den je kniha, do které jsem vyloženě zabředla. Já tak docela nevím, čím to vlastně je, ale prostě na mě zapůsobila výjimečněji než všechny ostatní. Gayle Forman v ní píše o lásce, ale lásce tak nevšední a úžasné. A mně se to prostě vážně dotklo. Často si na hlavní hrdiny vzpomenu a přemítám nad nimi. Říkám si, co by, kdyby. Občas je mi z toho smutno a jindy mě zase zahřeje u srdce. Ano, kniha Jen jeden den ve mně skutečně vyvolává dokonale francouzské pocity...

Eleanor & Park je zkrátka srdcovka. Ať si říká, kdo chce, co chce, Rainbow Rowell prostě ví, jak na své čtenářky. Kdo by si ty její hrdiny nezamiloval. Jen si na knihu vzpomenu, už se musím usmívat. A je snad něco lepšího, co by pro vás kniha mohla udělat...?

Esej o tragédii je jistě jednou z nejoriginálnějších knih žánru Yuong Adult, jakou jsem doposud četla. Vypráví o nevšedních hrdinech a její tklivý a melancholický podtón jí dodává na vážnosti. Myslím, že je to skutečně velice povedená kniha, která rozhodně stojí za přečtení...
Štítky:

Comments

Post a Comment